Anotace: ...
Z určité zásady jsem nechodil po setmění ven.
Říkám zásady, protože to zní lepší než strach.
Strach zní hrozně špatně, i když na něm není nic, za co by se měl člověk stydět.
Jenže vykládejte to lidem.
Kolik věcí by se nestalo, kdyby neexistovala ona věta: Ty se bojíš?
Kolik dětí by se dožilo dospělosti.
„Já to koupil,“ řekne voják ve válečné vřavě.
Není čas zaznamenat jeho slova.
Je dost těch univerzálních.
„Bratři! Za pravdu!“
I generál má strach.
Má strach, že válka skončí.
Vlámaly se sudičky svou nepatřičností do mnoha dějů existence člověka.
Proč by se jinak člověk tolik bál?
To nemůže mít ze sebe.
Kdepak nepopsaný list.
Vyrážíme na svět pěkně počmáraný.
Už je mi to jasný.
To není můj strach.
Stejně nepůjdu ven po setmění.
Vím, ale to nic nezmění.
Nikdy se nic nezmění
ani strach
ani setmění
(mění se jen seznam oblíbených
uvízl jsi
úděl vyvolených:-)
16.07.2019 17:15:05 | Pamína
....ale jen si nemysli, sudičky některý-ty soudný a citlivý se taky asi bojí, že Ti zvoraly budoucnost....ST* :-D*
13.07.2019 19:48:00 | Frr
Počmáranej osud
Rozdaný karty
Někdo chlastá
A někdo jí kořínky
Někomu to jde hladce
A někomu obrace :-)
Fatalist
13.07.2019 18:14:38 | Yry
Vojáci, za vlaST ! Pravdivé
13.07.2019 17:26:00 | SOBEC
Zajímavý náhled. Já su počmáraná jinak, no... :)
13.07.2019 16:56:50 | Philogyny