Anotace: ....Když se inspirace řetězí...báseň - kresby - poezie v próze... ..život k tomu.....a dál? Kdo ví...
Dotýká se světla mízy
vtisknutá splývá
v proudnici svěžího ukolébání
plave plavá a hladká
bezbranná v postříbření
to zlaté brebentění životabudičů
v hávu Šediváka
jen on a jeho majestát a
ona rozpuštěná prozařuje se
cítič a cídič v jejím otevírání prostoru
od kořenění do vzedmutí vzhůru
zní částečka kmenného bratrstva a
sestra Světluška živých a živících cest
rozprostřená u po/d/korného sycení
mezi letokruhy vetknutá a doteková
zářící očitým svědectvím je a není
spojitá vsakuje se
poutá se tělem krve
do těla stromových příběhů
dýchá v zeleném aspektu
vibrující v korunách
větví se zpěvem ke hvězdám
dotýká se světla mízy
ožíná uvnitř. v
https://www.liter.cz/basne-priroda-903974-cist
Kresba Bob
rád chodím po horách a stalo se mi několikrát že jsem se ocitl v rašelinách, ale ne že bych v nich uvízl, naopak...pozvedly mě...
05.09.2024 20:31:31 | enigman
Milá světelná Jituš, u Tebe opět plnými hrstmi :) života, světla, síly a naděje :)* děkuji velice za Tvou esenci v literských pláních :)
13.07.2024 21:43:03 | narra peregrini
....Děkuji...chodím si zasejc zachytávat do Tvých "esenciálních polí"...Ji./úsměv/
14.07.2024 07:45:54 | jitoush
když se ponořím do chladné vody jezera, cítím jak celé moje tělo dychtivě pije... a stejný pocit mám u tvých básní - jen pije duše... to je takový dar, Jituško, výjimečný...*
a ta ilustrace, je prostě skvělá (a připomněla mi ten můj sen)
13.07.2024 21:33:43 | Sonador