Anotace: Vzpomínka na milostnici Kateřinu z Ohrazeníčka
Nevěřil svým očím.
Najednou mohl vidět jen tak holou, zvlněnou tvář slunce.
Slunce sestoupilo na zem
A proměnilo se v ženu
…a žena ve vlnu.
Chyť vlnu než se odplaví, než odrotuje
Horko pulsuje, pulsuje i její horká vlahost
Vodopád vlasů je nejcudnější
Protože vše halí
skrývá za orosené plástve
Ach, vy milostnice, prahnoucí jak med horký na kamnech
dejte mi aspoň lžíci!
Alespoň na rty přilepte mi svůj vlas
Paprsek vaší tváře!