Divoká Šárka

foto: pexels

DIVOKÁ ŠÁRKA

něžná je noc
v jemných tónech probouzející se harfy
v záludnosti nahých těl
v zákoutí hříchu sladkého jako med
polibky hlazené dechem
na rtech praskají jako bublinky malinové limonády
v horku na tramvajové stanici Šárka jsem ji často pil
ještě jako malý hošík
před procházkou v údolí Divoké Šárky
tehdy jsem ještě netušil,

že podobný požitek zažiju ze rtů milované dívky
tady, za mámivých zvuků harfy
přicházejících z útrob zdejších skal