Košile a krajkoví

Seděl na židli
se zkříženými zápěstími.

Byly semknuté za jeho širokým zádovým svalstvem,
i masivním opěradlem bukové židle.

Svázané modrým hedvábným šátkem.

Obrovská místnost
mnohoramenný křišťálový lustr,
který osvětloval židli s tělem urostlého muže
částečně jeho spoutané dlaně,
i po stranách stojící nízké skříňky ve vysokém lesku.

V poutkách kalhot vetknutý široký kožený opasek.

K zemi bezvládně visela na konci opasku ozdobná přezka.
Knoflík u kalhot vyhřezl z dírky ihned poté, co mu rozvolnila opasek.

Drobné zdrhovadlo zjevně urazilo samovolně několik prvních mosazných ozubení na vypoulené, zbytnělé dráze zipu.

Vstupovala naprosto přirozeně, obratně jako kočkovitá šelma do ticha noci
při hře světel a stínů,
tak, aby ji neviděl,mělce chodidly,
celou věčnost až ke středu místnosti.

Šla kradmo tak,
aby ji pokud možno ani neslyšel,
anebo co možná nejpozději...

Očekávání bodavé nejistoty
ukončila nekompromisním vnořením
prstů s dlouhými gelovými nehty s třpytkami
do neprobádanosti jeho vlnitých vlasů.

Obdivně přivoněla k jeho kadeřím
po drobných polibcích na skráních
uchopila dychtivě mezi zuby jeho ušní lalůček,
lehce jej třela ostrými zakončeními
svírala
a tahem od jeho těla mu činila mírnou bolest.

Úpěl slastí.

Své prsty nechala sklouznout
vlnami jeho hlavy po šíji,
dále se rozběhly do stran po jeho širokých ramenech,
měla v úmyslu svými obratnými prsty vyjmout knoflíky
z precizně obšitých a proto i těsných dírek
zcela nové sněhobílé košile, s rychlostí i přesností nesmlouvavých nůžek.

Ona
s mistrovstvím lazebníka,
který tisíckrát broušenou břitvu
umně držel mezi palcem a ukazováčkem - neskutečně s ní máchal,
zcela totožnými prsty,ne nepodobným držením,
vymanila perleťové čtyři knoflíky z barevných pouzder.

Nastalo vzrušené odhalení
jeho podstatné části hrudí
z těsné, dokonale vyžehlené košile.

Párkrát bříšky svých prstů
vstřebala povrch jeho hebké kůže hrudi,
aby v nestřeženém okamžiku
sevřením dlaní v pěst
uchopila oba částečně otevřené lemy košile
a prudce jimi trhla do stran!

V okamžiku se zjevilo jeho břicho
i horní okraj spodního prádla.

Následovalo několik lehkých klepnutí
perleťových knoflíků
o vysoký lesk laku plovoucí podlahy.

Kutálely se neznámo kam...
Byly tři nebo čtyři...
Pro ni to nebylo vůbec důležité!

Nejprve mu povolila modrý šátek na zápěstích
přičemž jej přemístila přes oční oblouky s výrazným obočím,
na temeni hlavy nesmlouvavě těsně utáhla!

Sňala mu živelně košili
zmizela...

Polonahý muž
oslepený modrým hedvábným šátkem
seděl vzpřímeně na bytelné židli
uprostřed území nikoho.

Vrátila se za pár minutách

Bylo nekonečné
spalující čekání
něčeho co mohlo (mělo)
snad přijít.

Za svým zátylkem uslyšel zvuky,
přibližně patnácti krátkých jemných kroků...

Poklekla za židlí
proklouzla pažemi okolo opěradla židle
a její dlaně spočinuly na horní straně jeho stehen.

Vedla tahy od kolen k jeho slabinám
tam a zpět
stupňovala rychlost tahů
až ucítila statickou elektřinu z jeho kalhot.

Nebo vzrušení?

Nejspíš obojí!

Muž značným chvěním i steny
žadonil o urychlené pokračování hry.

Vstala, zanořila prsty pravé ruky pod uzel šátku
bezohledně s ním trhla vzhůru.

Obešla židli s jeho postavou
a zjevila se před ním prakticky ve stejném okamžiku,
kdy její dlaní odhozený šátek dopadl na zem.

Zaostřil na její postavu v úrovni prsou,
rozpoznal barvu své košile
i zbylé tři zapnuté knoflíky
začínající u krku a končící v oblasti podžebří.

Ano, měla na svém těle jeho bílou košili
ale také modré krajkové kalhotky.

Uvolněné ruce, následně i oči
mu umožnily rozšíření smyslových vjemů.

Donutila jej,
aby na chvíli nechal své silné paže
volně viset podél opěradla židle.

Otočila se zády k němu,
hbitě obkročmo usedla na jeho klín
a sevřela jeho nohy svými stehny.

Rozvlnila své boky
její divokost nehodlal sám nečinně snášet,
uvedl své paže do pohybu.

Jak smyslů zbaveny všemi mocnými prsty
měřil její stehna
zkušeně, velmi jistě
klouzal rovnou po vnitřních stranách,
záhy odklonil tahy také na vrchní stranu stehen.

Nahmatal na bocích krajkoví prádla,
které, podobně jako krátká chladná bodná zbraň
prsty obou rukou ve švech bezostyšně roztrhl.

Bylo to jeho neochotou déle čekat,
proto na jeho klíně ulpíval
kousek beztvarého, nevratně poškozeného prádla.

Tento kousek připomínal spíše hedvábnou širší stuhu.

Pak vítězoslavně pokračoval dále
po plných bocích k útlému pasu.

Bral si nenechavě vše, co bylo na jejím těle
ovšem pod jeho košilí, kterou si bez svolení oblékla,
třel velkými dlaněmi, tiskl vše co nacházel ve svém hájemství!

Nakonec s blaženým úšklebkem ve tváři
do strádajících dlaní divoce nabral její plné trojky!

S naprosto stejným zaujetím, jakým ona svírala před pár minutami
mezi palcem a ukazováčkem perleťové knoflíky,
jímal nyní on nejprve šíří jejich prsních dvorců,
ale velmi brzy se bříšky palců ocitl v jejich středu...

U hrotů bradavek přibližně o velikosti višní...