Říční kulisa

Pár zlatých planeta nebe
mi vysázela kolem hlezna

Jde mladík s dívkou v odstupu
jako když ji dosud nezná

Kol písku
znalé oko sezná

rojení školou povinných

V bezpečí lodžie
tělnatý básník
neklidně svírá staré noviny

Klenba nad městem vnímavého nenechá na pochybách
už není vidu po řeřavých lidech trpících za tropů

Podzim neomaleně léto střídá

Zaujme obraz kdy hladinu řeky vítr zdobí moáry

Echo v zástavbě roznáší lomený havraní ryk

z léta vskutku tak málo zbývá

Plyne mimo čas lidí
cyklus prastarý