paper castle...

dlouhodobě vystavený
vlivům počasí
a přesto nebije do očí
zmuchlaný do kuličky
připomíná zkamenělý mozek
lesní víly
probíhající pomalou evolucí

kdysi byl mnohokrát plný
to když hostil housku s oblohou
jednou také objímal lahev
a dokonce skrýval
milostné dopisy

dnes je zdá se prázdný
zvrásněný větry a deštěm
vstřebává prvky
mísí se s kameny a vegetací
taková rohožka hnízdící sovy
v barvě bramborové slupky

člověk by řekl
že na něm nic zajímavého není
zažloutlý a vetchý
a přeci něco skrývá
minci království bláznů
co připomíná věčnou nestálost
lidských osudů

nezapomíná
bezpečně uchovává doteky
od samého počátku
události v běhu věcí

až se ztlumí hřmot zbraní
hlasy smích výkřiky
a čas zakalí pohled
obrácený zpět

přesto jedině vzdálenost
dovoluje vrátit vzpomínky
na počátek

zrovna jako on
obyčejný pohozený sáček
velikosti číslo pět

s oušky...