Anotace: občas se toulám...kdesi za geomagnetickými póly…
Třeba zná tajemství uhlíkového písma, kterým se psávalo po stěnách jeskyní, nebo v záňadří nosí schovaný Wampum, pošitý korálky, skrývající poselství, a nebo v kotoučích dýmu obtáčí piruety, znakovou řečí vykreslí rým, pohledem do očí hlubokých rozumět všemu. Nezbylo otázek, jen velké ticho z opojných vín. Ztěžknul jazyk a ty už nestíháš honit vítr. :O)
30.01.2014 07:28:33 | Tichá meluzína
no asi tak nějak...a vítr není třeba stíhat...on se přijde ohřát sám...
30.01.2014 09:37:45 | enigman
Přijde sám, ale strašně rád si hraje na honěnou. To jsi nikdy nezkusil? Je to lišák podšitá. Ještě ho ženeš před sebou a přitom už ti dýchá na záda a jen tak pro legraci ti zacuchá vlasy. Občas dokáže i zašeptat slova, ztiším se, zadržím dech, a najednou zaslechnu jméno, šeptané, cizí, exotické, možná až někde z tichomoří "Rarae", se zbytkem slaných vůní. Vítr je živel nevyzpytatelný a jen doufám, že ho jednou my lidi nenacpeme do škatulky. :O)
30.01.2014 16:42:04 | Tichá meluzína
musím podotknout, že jsem se přistihla u úsměvu...je hezké se těšit ze včerejška na dnešek a z dnešního dne na zítřek!:)
29.01.2014 13:21:09 | střelkyně1