Anotace: Žádné pérko se nedá natahovat donekonečna…
SILNÁ OSOBNOST
s takovou fiflenou
proč…?
proč mi to udělal…?
čtyřicet let se o něj starám
sám si ani čaj neuvaří
co by byl beze mne…?!
co jsem jí na to měl říct
že všichni kolem
celá léta
nechápali
jeho
nekonečnou trpělivost
vůči jejím
věčným výčitkám
napomínání
kárání
zesměšňování před druhými
měli jsme ho za bačkoru
co se neumí vzepřít
on se přece vzepřel
když to už nikdo nečekal
jen jednou
d e f i n i t i v n ě
tohle jsem jí měl říct…?
jak bych mohl
vždyť ji mám rád
a obou je mi jich líto
všichni ji máme rádi
nám všem je jich líto
nikdo už jí to nikdy neřekne
byla vždy tak silná
silná tak
že se jí nedalo oponovat
a teď…
teď už jí ho stejně nic nevrátí
všem se vždy rozdávala
i j e m u
jiné však při tom neponižovala
stále ji mají rádi
on už ne
to si oba nezasloužili
ona vždy silná osobnost
on až na závěr
Praha, 5.3.2014
http://www.youtube.com/watch?v=51UH_u7WxCo
Tipa jsem dal a pak jsem se teprve podíval, kdo to napsal. Musím ale poznamenat, že tím rozházením jsi to trochu poškodil. Pokud chceš graficky znázornit pomlky, významy a podobně zvol si jen dvě, nejvýš tři polohy. Tady jsem jich napočítal třináct). Má to obrovský obsah a náboj a vůbec to nepotřebovalo takhle rozsypat. Je to asi nejlepší za poslední dobu tebou napsaná věc.
06.03.2014 10:12:47 | aravara
Díky za komentář i připojenou radu. Přiznávám, že s tím grafickým ztvárněním pořád nějak tápu - když to napíšu běžně pod sebe, připadá mi to moc nahuštěné a mám pocit, jako když tam pak některé významy jsou příliš zastrčené. Ale možná se jen zbytečně nechávám ovlivnit snahou docílit hezčího grafického uspořádání, jako to vidím u některých druhých, ale i to se holt musí umět :-D Na výtvarno jsem byl vždycky levý - zkusím to tedy po staru a uvidím ;-) Už mám něco připravené k zavěšení a teď abych to zase srovnal hezky do latě... ;-))
06.03.2014 10:27:37 | Amonasr
Hele, Jozífku - já nepíši neodsazovat, ale odsadit tam, kde to má význam, a ta odsazení aby měla nějaký řád... já vím - vypadá to jako formalizmus, ale i ta forma je součástí básně. Někdy to jinak nejde - vzpomínám na draka - tam to ovšem bylo záměrem a součástí podstaty.
06.03.2014 14:06:49 | aravara
Já Ti Jardo rozumím - všeho s mírou a méně je někdy více ;-), proto jsem i tu svou dnešní už zase dal do uměřenější formy, ale nějaké odsazování jsem i tak zachoval. Určitě máš pravdu v tom, že když je toho hodně, tak se v tom ty významy ztratí možná ještě víc, než když není odsazování žádné... Tady už to nechám tak, aby případný čtenář rozuměl i téhle naší diskuzi...
A ještě využiju Tvého zastavení - pošťák mi před chvílí přivezl balíček s knížkama "Senem a rosou" a vypadají moc pěkně, mám z nich velkou radost! Bude to občas krásný dáreček, když budu chtít někoho překvapit. A musím říct, že to v ruce vypadá ještě mnohem líp, než v tom pdfku - fakt krásná opravdová knížečka :-D Tak Ti moc děkuju za úsilí, které jsi tomu věnoval - byl to výborný nápad a výsledek dokonce předčí má očekávání. Doporučuju všem, pokud to "martyrium" budeš ještě někdy ochoten podstoupit, aby nezaváhali :-) A taky děkuju za pěkný bonus s Tvou poezií, co jsi mi tam přibalil ;-)
06.03.2014 14:40:12 | Amonasr
tak já nevím, já jsem si vždy myslela, že těmi osobnostmi jsme každý, každý si tu svou tvoříme, žijeme, cítíme a každý jsme jí... co nebo kdo je silná či slabá?? občas jsem taky říkala, že se mnou jen ti silní vydrží, ale snad díky tobě o tom přemýšlím tak, že vlastně ti, co mají a poznávají sami sebe...a tím mohou i obdarovávat :)
06.03.2014 01:44:29 | zelená víla
Nejsem psycholog, u mě jsou podobné výrazy vždy asi někam trošku poposunuty a často se do nich asi promítá i jakýsi ironický či sebeironický tón, kolikrát je to i hra s významy... V tomto konkrétním případě (neb je to inspirováno skutečným příběhem), jde dokonce o dvě navenek silné osobnosti, z nichž jedna ale doma ovládala tu druhou až ad absurdum. Myslím si, že často je to i věc snahy o udržení statu quo, kdy kompromisy dělá jen jeden, až se to postupně přechýlí tak daleko, že je to nakonec neudržitelné... Ale to už jsem se dostal asi úplně mimo původní text... ;-) Díky za hezké zamyšlení :-)
06.03.2014 11:14:41 | Amonasr
díky tobě jsem objevila slabost a to toho, který se nechá ovládat i toho , který se o to snaží... tohle ti, kteří ví a znají se nedělají... já si vždy říkám, že máme volbu
08.03.2014 11:06:21 | zelená víla
...slabost toho, který se snaží ovládat... to jsi vystihla pěkně :-)
08.03.2014 12:08:08 | Amonasr
proč by to jinak dělal...každá agrese vychází ze slabosti... vyváženost takovéto akce nemá zapotřebí :)
08.03.2014 12:12:07 | zelená víla
Tomu můžu jen přitakat - se nějak vyznáš... ;-)
08.03.2014 12:18:47 | Amonasr
:-) něco studium, něco knihy, něco zkušenosti... a s lidskou duší tak trochu pracuju :)ale jinak se samozřejmě i pletu a zase hledám, patent nemám na nic :-)
10.03.2014 09:56:45 | zelená víla
:-) To tak bývá, že čím víc se toho člověk dozvídá, tím víc si uvědomuje, že ještě mnohem víc toho neví - Sókratés mi to snad promine, že ho nešikovně parafrázuju... Pokora je vždy ozdobou těch, kteří něco skutečně umí... ;-)
10.03.2014 10:25:08 | Amonasr
znám pár lidí, kteří dělají či pomáhají s krásnými věcmi pro druhé a nikdy nechtějí být vidět, mám tu čest stát s nimi opodál a pozorovat, dostáváme tu největší odměnu tím, že vidíme ty reakce a nejsou k tomu vůbec potřeba velký slova a velký gesta a už vůbec ne veřejný mínění... a tohle vlastně mění i nás samotné, to vidění, že to má smysl... i kdyby jen pro jednoho člověka :-)
11.03.2014 13:58:07 | zelená víla
Tomu můžu jen s radostí přitakat - opravdová pomoc žádnou publicitu kvůli sobě nepotřebuje :-)
11.03.2014 15:07:10 | Amonasr
....jo vztahy,to je vždy cesta plná překvapení....vše je ve vývoji
a přeměně....teď je to tak a zítra to může být jinak.....život prověří,
jestli jsou základy vybudovány trochu festovně....nic nikdy není jisté.
Ji.
05.03.2014 21:20:44 | jitoush
Proč na závěr? Našel nový začátek. Nekončí. A ani ta silná dáma ne. Jenom ještě úplně neví, že ji ještě čeká, ta fáze hledání. :O) Dobře napsaná osobitá báseň o uzlících na vlákně lidského života. :oP
05.03.2014 10:27:01 | Tichá meluzína
Na závěr jednoho vztahu, zabírajícího téměř celý dospělý život. Máš samozřejmě pravdu, každý závěr je zároveň i začátkem, také pro ty dva - jen v sedmdesáti už mají ty nové začátky zvláštní příchuť. Tohle je inspirováno skutečně příběhem ze života a jako často u mých věcí, vnímám to jako jakési memento - v tomto případě pro každý vztah. Abychom si občas dokázali sundat klapky a zkusili se podívat na svého partnera i očima těch druhých a nejlépe jeho vlastníma. Každému z nás se tak můžou občas otevřít netušené obzory... :-)
Díky, Blanko, za vnímavou reakci - ostatně jako vždy :-)
05.03.2014 10:42:46 | Amonasr