do středu středního do letu...

když nemůžu spát
honí se mi hlavou myšlenky
odkud a jak přicházejí
nevím
nemám s tím nic společného
jen ty co mne těší
uchovávám a nebo ventiluji

všichni prohlašují
že vidí světlo konečné pravdy
a všichni tvrdí
že když přijmu jejich řešení
jako svého spasitele
uvidím světlo i já

kdosi však jednou prohlásil
že vesmír lze zmačkat
do nekonečně malého bodu
čas je možné uhasit jako plamen
a fyzikální zákony jsou vším ostatním
jen ne posvátné a neměnné

lidně tedy mohu být sobecký
nebo naopak
zrovna jako atomy mohou žárlit
jaguáři jsou abstraktní
a sušenky teologicky zaměřené…

říká se o vás
že jste zarovnávač
ale jste si tím tak jistý?
otázala se dívka
a lehce zavrávorala

zřejmě hledala oporu
a tak jsem pod její nohy vsunul
rubínovou skálu
z vypálené mlhoviny
pod ní jsem stvořil rybu
z pytloviny
pod ní umístil vodu
z žebroviny
a pod vodu temnotu

byla osvícená
ztvárněním čistoty
pronikající šatem
živel co nepřínáší záhubu
ale slast filozofie tělesnosti
líbeznou vůní
aromatických esencí ženy
klidně sálavého žáru

příteli
hranice mezi dovoleným a přípustným
vedou jinudy než kdysi
smělé se stává krotkým
jednou bude možné
díky vědění
že na ten bod dosáhneme...

to je Hamsahand
Ta s dlaní vztyčenou vzhůru...