poslouchání deště...
poslouchání deště...
Anotace: oblíbenému společníkovi...
lahodí uším
tak dlouho jsem toužil
po jeho zvučných sladkostech
a vášnivých symbolech
ležím a hladím déšť
přízračně mumlá
že svlaží žár léta
probouzí krásu
oživuje
jsem sám
v klidné noci
moje uši poslouchají déšť
bubnující v okapech
a tiše burácející
ve světských stromech
těší mne zvuk deště
oko je zamlžené
srdce bije pravidelně
nebudu tišší
vlním se v trávě
stejně významné jako já
je to snazší
než se zastavit
jsem sám
jen tma a déšť
i když zavřu oči vidím je
zaslechl jsem ptačí zvolání
jen jednou a náhle
znělo spokojeně
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...ztichla jsem a poslouchám....snad uslyším,co mi kapky našeptávají.....
Ji.
27.09.2014 08:40:08 | jitoush
Působivé splynutí - je uklidňující procítit se s Tebou k tomu, že jsme součástí čehosi obyčejně vznešeného... :-)
26.09.2014 09:50:02 | Amonasr
Představila jsem si světské stromy hlazené deštěm...je tma a stejně vnímám blízkost deště, je jako vizitka smutku, ponechaná pietně na dveřích...
26.09.2014 08:05:10 | básněnka
Já osobně mám tenhle tvůj trochu odchylný a stručnější tón mnohem raději, než výlety do exotikou vonícího meziprostoru stírajícího hranice mezi časem a kulturami. Tím nechci říct, že by na cestování bylo něco špatného, vůbec ne, vše je jen otázkou vkusu a já to už mám holt takhle nastavené. :-)
Tohle mě vážně dostalo:
vlním se v trávě
stejně významné jako já
je to snazší
než se zastavit
26.09.2014 07:54:10 | Luky-33
Zatoužila jsem po letním dešti, cítím tu vůni, déšť a tráva, tak zase ze rok...to se stává :)*
26.09.2014 02:50:55 | koza rohata