Anotace: Tam doma...
NA ÚTĚKU
je pozdní říjen
časné odpoledne
léto v šaškovské čepici
přikládá podzimu pod sluncem
smějeme se s vykasanými rukávy
jsi ve svém živlu
zlatý déšť pod tvýma rukama
právě prodělává omlazovací kůru
staré třešni jsi před chvílí
amputoval odumřelou končetinu
na jaře budou špekáčky
opět šťavnatě vonět
dnes oheň polyká naprázdno
nářez z rozpadajících se šop
stařičká zahrada
vydala poslední letošní plody
jak ty vetché jabloně
dokáží rodit z kamenité půdy
něco tak sladkého?
ořechy jsou letos houževnatě tvrdé
jako by to kamení
nasály rovnou do skořápek
nechce se nám do Prahy
ani trochu
ještě nikdy mě louskání nebavilo
až teprve dnes
tady u vyhřáté zdi
přemítám nad čerstvě zasazenou smuteční břízou
snad přežije zimu
aby se jednou stala
strážkyní tradic po padlém ořešáku
za čím jsem se to celý život hnal
když jsem sám sebou
zrovna teď a tady
kam jen to stále utíkám?
proč má štěstí podobu
vždy jen toho
co právě
nechtěně opouštíme?
Praha, 29.10.2014
https://www.youtube.com/watch?v=KkqDEh-fXVI
....vnímám tu atmosféru,ve které se mísí minulé i přítomné,takové to
povzdechnutí.....tááááák,teď se cítím dobře,teď,v této chvíli.A do té
přítomné chvíle se promítá mnohé,jako ve filmu,ale ve zpětném chodu.....Ji.
30.10.2014 19:53:25 | jitoush
Jitko, Ty se mi opět procházíš přímo v hlavě – líp bych to sám nevystihl :-D) Díky :-)
30.10.2014 20:23:39 | Amonasr
Snad právě proto, abychom se mohli vracet tam, kde je srdci dobřem kde je doma. Krásně jsi to popsal,Josefe, stejné pocity mám, když se ráno procházím po pozemku před tím, než musím jet do Prahy do práce :o)
30.10.2014 19:52:06 | Akrij8
To je fajn, Jirko, že to u Tebe a jiných mladších takto rezonuje :-D)) Mám z toho radost, že jsou tyhle pocity sdělné i mezigeneračně, díky :-)
30.10.2014 20:23:00 | Amonasr
ano, jsme VĚČNĚ NA ÚTĚKU...tím spíše z krásného "příběhu"/který jsi nám v barvách vypověděl/:-D
30.10.2014 18:29:42 | Frr
Tak hlavně, že na tom věčném útěku nejsem sám - a k tomu v tak dobré společnosti, díky :-)
30.10.2014 18:38:00 | Amonasr
To muselo být krásné podzimní odpoledne prozářené sluníčkem... stačí zavřít oči a jako bych tam byla taky, u té kamenné zídky, co hřeje do zad a všude kolem skořápky ořechů... :) Ani mně by se odtamtud nikam nechtělo.
30.10.2014 17:33:45 | AndreaM
Au...
(Zimerman to umí vyklenout - podobně jako Ty...:-)
30.10.2014 15:47:43 | Pamína
Ty tak přeháníš, Pamíno – tedy s Zimermanem samozřejmě ne :-D Ovšem nepříjemné mi to není, děkuju :-)
30.10.2014 18:36:33 | Amonasr
ST- jsem upustila chtěně
nechtěné opouštění zalézá pod nehty,až to bolí a není lehké, to jen tak změnit :-(
30.10.2014 14:56:38 | Malá mořská víla