open lumen...

na pozadí azurového nebe
odráží porfyrové desky
zář mramorového chrámu
a stromy zarostlé
v kamení z kosti slonové
vrhají dlouhoprsté stíny

klenba drží
pevnou vůlí
a šťávu z ovoce
dny pomalu sbírají
v tichých hodinách

cesta do té země
vede přes zápraží
mračna se tam upevňují
k bambusovým kůlům
a větry dlí
v hliněných nádobách

jeden šaman mi vysvětluje trik
jak přivázat déšť na tři uzly
ptám se na slunce
prý když zapadá
ženy dělají z provázků kolíbky
aby jej polapily a nenechaly utéct

přichází soumrak
zapaluje se oheň
opéká se slanina
k rozptýlení kouře
se vypouští ze džbánu vánek
hraje si na prsou tančících dívek
a čeří hladinu blyštivého nápoje
který mi jedna z nich podává
v obráceném klobouku muchomůrky

o slunci jsem se prakticky nic nedozvěděl
jen to
že člověk vlastně není ničím jiným
než zpomaleným světlem