Anotace: ...
nedávno mi naprosto tichá dáma stiskla ruku... tak silně , že jsem pochopila, že tu je... že vnímá... a tak jsem vyprávěla o sobě, o tichu, o holkách psích, co ležely mi u nohou... a ona mi držela a svírala dlaň... mělo to zvláštní kouzlo, který znám a já si v těch chvílích uvědomuju tu cennost... co teď je, tu vzácnost okamžiku...tekly jí slzy po tváři, utírala jsem je... a fakt se usmívala... za dvě hodiny ta dáma odešla... odnesla si s sebou ten okamžik, co já si nosím tady... všichni kolem se ptají jak je možný, že tohle můj žaludek pojme, když střípky povím... pojme... víc než cosi strojeného...
31.10.2015 03:49:25 | zelená víla
...blízkost,která nabíjí,léčí, obnovuje a těší.....srdeční krajiny se dotýkají
na hranicích originální svébytnosti....v jiskření to hřeje něčím věčným....
....Ji./úsměv/...
07.10.2015 20:55:33 | jitoush