Anotace: vůně navoní prach biomotivní...
jsme tím, jak nás ti druzí vnímají... jistě... a pak jsme také tím, jak vnímáme sebe... a pak jsme to dohromady a doopravdy...hrej hudbo hrej...:-)
17.12.2015 01:38:51 | zelená víla
Málokdy čtu dlouhé básně, protože jsem názoru, že báseň není román, pokud to není epos typu Oddysea... a stačí jí na vyjádření podstaty věci daleko méně slov, než se používá. Tvé básně vynechám jen vlivem nepozornosti, které nejsou v mém věku žádnou raritou. Ony jsou to spíš básně v próze s metaforami, které se netváří ndpozemsky moudře a supertajemně, jen navozují pohled odněkud z nějaké nesnadno přístupné pozorovatelny. Vždycky mne obohacují o nové pohledy a zdá se mi, že se nikdy neopakují. Navíc jazyk... nevzpomínám si jako korektor, že bych v tvé práci našel chybu (leč slovní variaci STravitelnou jako básnickou licenci).
Jen maličkost: dávej mezeru před prvním řádkem, takhle tvůj text splývá se systémovým nápisem...
29.11.2015 10:38:40 | aravara