Výběrové řízení

Bouře
za lebeční kostí.

Stovky,
tisíce myšlenek,
desítky z nich přinášejí úzkost,
strachy sahající do kdysi,
ze všeho jen stíny,
obrysy.

Už mě unavuje herectví v jediné poloze poker face,
před lidmi,
zdánlivě navenek.

Dnešní doba žádá sebevědomí,
tedy alespoň v klíčových chvílích
si na něj hrát,
zejména při výběru partnerky,
chceme - li se milovat.

Také dívky z recruitu
v těsných kostýmcích
při assessment centru,
stojí o jedince vědomé sebe…

To já bych raději plný citu,
pozval každou druhou na kávu či tea,
ať si je u konkurzu sebevědomý jiný frikulín.

Tedy po americku řečeno in
s keep smiling
ve věku dvacet plus.

Jsem dítětem květin!

Komisi
– při vzpomínce na kdysi
zabroukám:

„If you going to San Francisco“

Chci zase cítit ve vlasech vítr,
ve tváří dlouhé lokny dívek,
být okouzlen věnci z kopretin.

„Dejte mi absinth a nejmíň půl litr!!!


Stačilo by chlazené frisco?

Opáčila drobná v kostýmku …

"By the way,

Staromilče!

Slyšíš? Hej!


Končím tady v sedm!"