Anotace: kde ze tmy může zazářit citron nebo růže…
tnout do živého bolí...vteřina za vteřinou fouká si do trhlin času...jít vpřed... s hlavou vztyčenou a doufáním uchopit divokost nebezpečí, skrývaná v srdci něžnosti lidské..
06.02.2016 16:59:49 | Malá mořská víla
....Tvé zátiší s chřestem se Ti náramně povedlo.....hezky si to namaloval
...."zírám"na něj a přemýšlím,proč se věci dějou,jak se dějou.....
....tolik bych si přála v sobě pociťovat "střed" a ono mě to neustále
vychyluje a z toho pak pramení myšlenky a pocity,o které nestojím.
Milá a nemilá překvapení......DÍKY.....Ji./úsměv/
06.02.2016 10:13:46 | jitoush
...všechno je sen...a (rozhodně) probuzení...ST a do oblíbených, to se ti povedlo.;-)
05.02.2016 13:46:15 | bogen
Snad už se to zlepšilo. A jestli ne, posílám jednu tvou - prajednoduchou:
Vejdu unavený do obývacího pokoje, sednu si na pohodlný gauč, ale nemůžu si zhasnout zhasnout, pustit si televizi, ale rádio pořád hraje, tak se zvednu a jdu do kuchyně, kde si nemůžu uvařit kávu ani ohřát večeři. Lehnu si do postele, ale spát se mi nedaří, pořád tu chodí ti cizí lidé ………… Jak z toho ven?
pro zlepšení nálady...:-)
05.02.2016 12:45:55 | xlps
nejlepší je dát si nějaké ovoce...nebo zeleninu...
05.02.2016 13:08:51 | enigman
Upřímně, není to sice správně, ale určitě mnohem lepší ( ty potraviny)...:-)
05.02.2016 13:12:35 | xlps
...zklamání k tomu všemu tak nějak patří..stejně jako překvapení...
Tahle je fakt moc hezká :)
05.02.2016 09:20:06 | iluzionistka
Se mi taky stává, obojetně. Často mě vyvrtulí zjištění, že vlastně stojím o to, co si celou dobu myslím, že nechci a chvíli trvá, než se s tím srovnám. Ale učím se toleranci k sobě i druhým, ta k sobě mi jde hůř. Důležitý ale je, že jde, i když jen po centimetrech a o dvou francouzských holích. A napsal jsi to přímo dobrásně. ST :O) Páčko
05.02.2016 09:05:30 | Tichá meluzína