představ/s/i živo/s/t…
představ/s/i živo/s/t…
Anotace: ...
v zarostlém tichu
plavebního kanálu
kterým už lodě dávno nejezdí
a jen tak mě napadlo
jisté přirovnání
k touze po obnovení
co se stane
když vypukne požár
a pohltí nějakou stavbu?
nejspíš vás napadne
že záchranou je návrat
ke starým nákresům
to je však omyl
oheň je příležitost k obměně
třeba staré rostliny
natolik živé
aby mohla dorůst
do hladiny se vrývala
nesmazatelně temná noc
dosud však dostatečně osvětlená
aby byla vidět
spousta lesknoucích se věcí dobré vůle
co poskytují rozptýlení
tak jsem si ani nevšiml
že potichu připlula
pestře oděná bytost
každý kousek látky
co měla na křehkém těle
vyzařoval svou důležitost
takové věci se na ženě stávají
jejím rozšířením
jako když přiložíte k plamenu
beztvarý kousek kovu
když se rozžhaví
vyzařuje větší světlo
než samotný plamen
je v tom ale rozdíl
všichni vidí to světlo
ne každý spatří krásu těch látek
kterou získávají z jejího těla
to je zajímavá představa příteli řekla
povězte mi o ní víc
přivřel jsem oči
jako kdybych je chtěl přimět
aby pronikly do mysli věků
víte milá Fluidis
představivost je skutečné dobrodružství
je však důležité neunáhlit se
než ty své vidiny zaznamenáte
protože jinak se stanou čtverhrannými
a váš obraz k nim už nepřizpůsobíte
bývá jako život
který je a který se nějakým stává
když je neví jakým se stane
ale když se nějakým stane
vzpomíná jakým býval
jen ne se stejnými pocity
jako když takový byl
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
pár týdnů strávených u moře v malém bytečku tvaruje... letos asi naposledy, je čas jít dál, i teď utírám slzy, že...
letos jsme vzali švagrovou s mužem... zvláštní osoby...
švagrová prodělala špatné období díky nemoci, ovlivnilo to jí, nás...
když ji zněla v očích diagnóza přijela za mnou se slovy, dám ti všechny peníze, dej je tam, kam přispíváš, dej je potřebným, jen mi zachraň...
na tohle nejde nic říct... objala jsem jí, vrátila ji peníze se slovy, neunáhluj se těmito rozhodnutími, nic tím nezměníš... ani peníze, ani já... udělám vše co můžu pro to, aby ....
dnes je rámcově v pohodě... její pokoru k životu mám ještě pořád pod kůží, ale teď ji už nemá, jak se ztrácí dobrými výsledky, jak se ztrácí vteřinami, kdy je... i tak ji mám ráda, jen jsem jinde... aparát strachu odezněl a zůstal přívlastek, život můj je nit, tak pozor já rezonuju.... udělala si přesto volno na těch pár týdnů tam s námi být a já si myslela, jak nebude užívat ten klid, bezlidstvo, loď , moře, slunce v malých dávkách a ona snad užívala s lehkostí jejího panování...
jsem spoustě věcí odolná a neznechutí mi tudíž nic to něco, ale vnímám to...
miluju to uvěřitelné kdekoli a kdykoli, ať je směrem k teplu či tolik nehřeje či chladí, ale nemám ráda patetismus a ten jsem vnímala, bohužel...
nejsem člověk na peníze, ale jsem ochotna přijmout opak, jen ne přemrštěný...
peníze jsou prostředkem k žití a užívání ne k vydírání stejně jako prošlá cesta, která bolela...
bývá jako život
který je a který se nějakým stává
když je neví jakým se stane
ale když se nějakým stane
vzpomíná jakým býval
jen ne se stejnými pocity
jako když takový byl
15.10.2016 01:06:14 | zelená víla
Křehké a neuchopitelné fluidum...ta strofa začínající...každý kousek látky... a ta Fluidis, moc hezký čtení.
Děkuji.
25.09.2016 14:02:26 | Philogyny1
krásně jsem se ztrácela a nalézala ... umíš povodit, enigmane:)
25.09.2016 10:27:14 | Ragnell