takové malé rendez-vous…

v tom místě u moře jsme měli loď, ale také převozníka... po těch letech jiného, tenhle se jmenoval Daniel, takový lehký muž s očima kluka s úsměvem chlapce, ale s vráskami u očí, byl starší... leč mně voněl mládím...
neuměl anglicky...
ale usmíval se srozumitelně...
občas nás vozil na jídlo..
občas jsme se potkávali jen tak.. na lodích na moři... mával a smál se, ty jeho dětské oči mám v sobě...
když jsem lehávala u moře s knihou smál se Eva aaaaahoooj... :-) mávala jsem mu...
tichý návštěvník
z dob renesance
na samém konci
zborceného světa
v kompozici která svádí
ke studii perspektivy
a mé tělo
olepené vlhkým pískem
v ní působí
jako čerstvě nalepená tapeta
s rozpustilým detailem

jednou tak velký švagr značil díky
jednou tak velký švagr chtěl řídit jeho loď
jednou tak velký švagr dostal šanci a řekl ne


tak s námi houpal
křičela jsem smíchy
švagr říkal, dělá to kvůli tobě přestaň
švagrová se držela
usmívala jsem se

jen houšť
vlňme se

víc víc víc

Daniel mi přidržel šaty...

a usmál se tím jeho úsměvem...
díky
sežvýkán lisem
svět nalevo
vypadal zapečetěný
jako ty kabinky na pláži
které se na konci sezóny složí do sebe
a zmizí

17.11.2016 02:35:56 | zelená víla

...a co svět vepředu a vzadu?...../smích/.....Ji.

24.10.2016 19:47:29 | jitoush

ano: představuji si, jak bych to namaloval: přes celé plátno oceán - a rozpustilý detail... Do Louvru by to asi nesmělo...

24.10.2016 15:31:20 | aravara

na dunu hned vedle čekanky,kam ty na to chodíš ST:-))

24.10.2016 13:12:51 | střelkyně1

Můj svět nalevo i napravo je v pořádku. Já jsem sežvýkána lisem. Obdivuji Tvoji fantazii. ST. :-)

24.10.2016 04:10:51 | Iva Husárková