prsení...
prsení...
Anotace: mám rád když trsá...
rozmazávalo stíny dotenka a najemno
aniž by bodalo do očí
vzduch se kolem ní vlnil
jako by byla oddělena
tenkou vrstvou padající vody
s odhalenou hrudí
ty dva dokonalé polosvěty
však byly něco víc než prsa
spíš takové energetické pole
co obklopuje proniká
a drží galaxie pohromadě
na počátku nebylo slovo ale rytmus
rytmus horečky
rytmus krve
co nezadržitelně proudí k srdci
rytmická žena
co hází hlavou všemi směry
na pokraji rozkoše
vyvolává zemitou touhu
touhu zakousnout se
do ušního lalůčku
dotknout se špice ňadra
olíznout paži
blízko ramene
taková dívka z roku dva
s pozoruhodnou krásou
co může dělat cokoliv
a nic ji neponíží
ani neušpiní
divoce si hájila svá tajemství
ale zároveň chtěla aby se vědělo že existují
víte co znamená naslouchat vnitřnímu hlasu
to znamená naslouchat jiným
její srdce bylo jedno z těch
která nelpějí na jiných jako na modlách
neboť uctívání neumí připustit sebemenší kaz
to její mělo přilnavost břečťanu
kdy stejně jako ta rostlina sleduje
i vady kmene který obepíná
až si je zamiluje
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
jeden pacient miluje Kryštof.... slzím jen při vzpomínce...
leží na posteli, nemůže chodit, povídáme si a on najednou a teď bude muzikaaaaa... a spustí to...
https://www.youtube.com/watch?v=2lx4vLeqL3U
https://www.youtube.com/watch?v=I3JfmQmnjtw
a já tančíííím... ale že to mám vychytaný :-)))
minulost...
na počátku nebylo slovo ale rytmus
rytmus horečky
rytmus krve
co nezadržitelně proudí k srdci
05.10.2017 04:11:25 | zelená víla
nedávno měla naše rodinná kamarádka šedesáté narozeniny, je to kamarádka mojí mamky... slavilo tam více lidí a bylo to prima...
naše rodiny se znají spousty let, spousty lidí již odešlo tam někam... a ono přátelství trvá...oslava byla v jedné příjemné hospůdce, znala jsem téměř všechny,někoho méně a někoho více... měla jsem z tolika lidí najednou trošku strach, ale bylo to moc krásný... hrálo tam rádio a oslavenkyně se svou kamarádkou prostě tančily... kámoško vstávej, jdeme prsit, volaly... a trsaly... prostě jen tak, v hospůdce, kde se netančí jsme prostě tančili... popíjeli šáno, muži pivko a debatovalo se a tančilo... seděla jsem a pozorovala tu atmosféru, usmívala jsem se... tolik energie a úsměvu tam bylo... radosti... pozorovala jsem ty dvě kámošky - jedné šedesát, druhé sedmdesát... prožívají společně už tak třicet let... každá má jedno vnouče, prožívaly spolu radost... oběma zemřeli manželé, prožívaly spolu bolest...chodí spolu ven, jezdí spolu na dovolenou, ob den spolu dají lahvinku vína, někdy u toho pláčou, někdy se smějou... pozorovala jsem to pouto, tu lásku mezi dvěma kamarádkama, která toho prošla tolik...občas jsem měla slzy v očích za to, jak krásný obě jsou, jak se smějí a objímají, jak jim šlehačka z dortu zůstává na rtech a jak si ji opatrně a s jiskrou v oku sundavají... dívala se na ostatní, jak jsou nakaženi tou jejich přívětivostí a tancem... není to ani rok, co té jedné zemřel manžel... prožívali jsme všichni pět let s jeho nemocí, akčnili jsme buď tady nebo u nich, povídali si u nás v pergole, věřili jsme na zázraky... cítila jsem ho, že se na tu svoji ženu dívá a je šťastnej za ten den a za ten večer... pozorovala jsem jejich dceru, která ten den také slavila... cítila jsem její smutek z toho, že tu táta není, ale i vděčnost, že ze tří měsíců, co tu měl být se stalo pět let... a taky jsem tančila, se zavřenýma očima se točila dokola a užívala si tuhle radost, která byla... radost lidí, kteří se nezapomněli i přes to vše bavit, smát a dát to,dát to dál...
víte co znamená naslouchat vnitřnímu hlasu
to znamená naslouchat jiným
její srdce bylo jedno z těch
která nelpějí na jiných jako na modlách
neboť uctívání neumí připustit sebemenší kaz
to její mělo přilnavost břečťanu
kdy stejně jako ta rostlina sleduje
i vady kmene který obepíná
až si je zamiluje
02.03.2017 23:56:37 | zelená víla
...ženo vznešená..."vyprs se"do světa...hrdě a rovně....mluvící....
....mlčící....naslouchající......DÍKY.....Ji./úsměv/
28.10.2016 22:16:48 | jitoush