cestující jiskřivou novonocí...

cestující jiskřivou novonocí...

kráčím zvolna
zarostlý
klobouk posunutý do týla
s rukama v kapsách
smířlivě se dívám
na nebe
na stromy u cesty
spokojený s programem
pro takovou chvíli
s důvěrou ve své možnosti
 
procházím kolem fontány
když se objevila vedle
jakási cizokrajně vyhlížející žena
v olivově zeleném plášti s páskem
který ji přetínal ve dví
límečkem sportovní košile
a stuhou červené kravaty na prsou
pod kloboučkem bez krempy
vykukovaly dva snopy vlasů
a co chvíli na mě ulpěla
svýma jasnýma očima

přitočila se
ruce kterými pohybovala ve vzduchu
jakoby vymačkávala citróny
byly jemné a bělostné
a hovořily

jdu z krajů hor
od nejzazších proudů
na nichž se bělostné labutě třpytí
jedna noc na maně
druhá z mlžných závojů
třetí se na chladných pahorcích blyští
 
zdivočelé peřeje pění
nářek mizí v křiku ptačích hejn
honí se vichry
prudké bývají bouře zimní

možná
kdybych chtěl
kdo ví

usmál jsem se
na chvějivou vodu kašny
hodil minci
dívce spící v kameni
a náhle pocítil
s radostí
jakoby mi štěstí kráčelo po boku
a já je mohl vidět
křehké a lehkonohé

vidět jak se mu ve tváři škádlí růže s lilií
a nelze rozeznat která vítězí

takové štěstí
právě tak veselé jako já
vnímající a uvolněné
a vzduch kolem ožívá
možnostmi
Autor enigman, 01.01.2017
Přečteno 357x
Tipy 24
Poslední tipující: zelená víla, Joe Vai, střelkyně1, Frr, AndreaM, Nikita44, Philogyny1, MARKO, Helen Zaurak, Jort, ...
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

ve středu jsem měla pacienta... ve dveřích JIP mi sdělil, že bych měla projít senzorem na odparazitování a že tedy on je doktor přírodních věd a že se domluvíme... v duchu jsem se usmívala a kývala hlavou... no uvidíte jak budete vyměšovat, z toho já to poznám... jinak ani ne... smála jsem se v duchu a pozorovala přístroje, zda se mu alespoň při radách zvedá tlak :-) tak tady máte tisícovku, dojděte mi pro ty dvě knihy a jednu vám věnuji, jste tak milá a krásná... :-)
otočila jsem se, zda ošetřující lékař je mi přítomen, leč zdrhnul a i staniční... usmála jsem se..,
vyposlechla si přednášku o svých parazitech, nevím zda na něj nějakej skočil, leč plná jich jsem...
procházela jsem pryč, usmívala jsem se, dívala se na vánoční řetěz ustálený v srdcové nepřímce a na konci se srdcem... potkala lékaře sloužícího s objetím, díky a těším se nadále na spolupráci... zaševelila jsem, že doufám, že se odčervil... smál se a kýval... :-)
venku jsem potkala sestřičku, objala mě, má nás rád, viď?? má... a utírala si slzy, že moje máma je zdráva... je...

vidět jak se mu ve tváři škádlí růže s lilií
a nelze rozeznat která vítězí

takové štěstí
právě tak veselé jako já
vnímající a uvolněné
a vzduch kolem ožívá
možnostmi

07.01.2017 04:44:45 | zelená víla

líbí

Mě se líbí ten ZAROSTLÝ KLOBOUK :oD Já mám jen čepici, zatím jen trochu umouněnou prachem cest, šmourem a blátem, čepici, kterou neperu, nikdy a základ je tedy již položen. Teď už jen čekám a v duchu hádám čím mi asi obroste. :oD Jó, vím jak to ve tvém textu je. Jen to na mě pro legraci vyskočilo a spojilo se v té mé přeskakující HALVĚ. :oD A krásně jsi zajiskřil, mi to tady taky všude kolem jiskří, skoro jako sexy hadice se štířím, ještě pár dní. Krásné 2017 a stáledále, zdravím a měj seeeee. :O)

02.01.2017 09:10:49 | Tichá meluzína

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel