nepostižitelná...

nepostižitelná...

lehce a neslyšně
s nostalgickým pohledem
co se ztrácel v nekonečnu
když zachytila křivku mou

zastavila
duhově zářící a stinná
celá nahá a liturgická
žena bez minulosti
a dávala se mi celá
bez náhlých vrtochů
náhlých odmítání
bez výčitek

v tu chvíli jsem zatoužil
být něhou
pro to rozrušení
které roznítí elegance
pro snědé prsty
jež tisknou ruku
jemný tón hlasu
ruměnec
smích
váhavé kroky
bílou sukni vlající po větru
pro atlasovou stužku
pás jenž se ohýbá
zatoulanou kadeř
rozcuchanou vánkem

být něco neurčitého
a průzračného

být písničkou
broukanou smyslnými rty

být rozkousaný květ půvabu
v ústech té ženy
Autor enigman, 15.01.2017
Přečteno 401x
Tipy 32
Poslední tipující: zelená víla, kejtyyy, jitoush, Jort, Amonasr, střelkyně1, Joe Vai, AndreaM, bogen, Malá mořská víla, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

krása slov...
asi třetí měsíc mám období šatů a sukní.. nechodím prostě v ničem jiném...
směju se tomu...
včera na mě partner rozhozeně zvyšoval hlas... seděla jsem na sedačce on v ušáku, házel rukama, ptal se a odpovídal a kritizoval odpovědi, své...
seděla jsem mimo a asi ho i obdivovala... mlčela jsem...
je sakra těžký s tebou žít... pronesl..
tiše jsem pozorovala...
a myslela na zázrak...
má dar, ptát se, odpovědět si za druhého a následně to zkritizovat...
seděla jsem na sedačce a čekala...

pronesl, necituj se tolik ve všem, ... neumím to...
dnes mi kamarádka řekla, nedovedu si ho vůbec představit tak... a plánovala dovolenou, že našla zase nějaký dům...
nevím...
jak nevíš?
Ájině je 13 let, nevím jestli na tolik neděl chci odjet... a kdyby se něco stalo, tak pro tebe líp, ne? ne, nechci cokoli přivolávat, ale já tu chci být...
usmála se...
nejde tě nemilovat pronesl partner... ale někdy mě štveš... usmála jsem se... to je život, občas něco ztrácíme a něco přichází... odvětil přestaň... nejsem pacient...
být nocí,
písničkou...
pocitem...

Evi je to složitý, má nemocného rodiče, ale ty jsi tak ...
asi to čílí... a ak jo vezmu pár čehokoli rozbiju to... zakřičím z okna , servu šaty a budu zpívat...
a nebo ne...

21.01.2017 02:46:06 | nepřihlášený komentátor

líbí

...nepostižitelné ve stálosti,která se proměňuje....Ji.

16.01.2017 21:56:02 | jitoush

líbí

to je ale krása:-))

16.01.2017 15:49:59 | střelkyně1

líbí

Víš dlouho jsem neuměla pochopit bezpodmíněnou lásku.Ne významově, ale celou její hloubku ...až dnes ráno jsem mohla rozpoznat, zakusit jaká opravdu je.:-)
moc pěkný text ST

15.01.2017 20:12:06 | Malá mořská víla

líbí

Páni... páni... páni... uúúúú... ST. :-)))

15.01.2017 10:55:23 | Iva Husárková

líbí

...zajímavý pohled... :)

15.01.2017 08:37:59 | Philogyny1

líbí

..no jo, ty holky ;)

15.01.2017 08:32:29 | Jin&Jang

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel