Anotace: ...
miluje totiž své důvody víc, než miluje toho druhého... zajímavý úhel, tohle mi nikdy nenapadlo... asi neumím právě takhle milovat... a vlastně bych právě takhle ani být milována nechtěla... :-)
láska je křehká, ale když miluju, tak jak to je, i ty chyby, co všichni máme... jasně, že láska i tvaruje, protože ten, kterého milujeme nám odkrývá něco dalšího... teď jsem se rozesmála, páč jsem si vzpomněla na partnera... kupoval mi k něčemu knihu, rozbalila jsem ji a on napjatě čekal a ptal se hned, líbí se ti? podívala jsem se na něj s otázkou, já ji neznám, ale ano je hezká napohled... ulevilo se mu kupodivu a pronesl, já vím, že si knihy kupuješ ráda sama, ale já prostě chtěl ti udělat radost a tak jsem zašel a nakukoval do knih a která mi přišla obsahově naprosto divná, tak jsem ji koupil s pocitem, že to pro tebe bude to nejlepší... potěšujícně to znělo, říkám skvěle... ta se mi bude líbit... :-))) kdysi mi koupil knihu o psech, děsně radostně se usmíval a byl nadšen... ta kniha byla jen o psích nemocech, zavřela jsem ji po třech stránkách... a položila jsem mu ji na noční stolek... copak? nahlédni... před časem byla má psí přítelkyně Ájina nemocná...poprvé nebyla na dovolené u moře, nejedla a byla smutná...je asi jen nastydlá říkala jsem si a trávila s ní čas... jeden den byla apatická a já s ní ležela na koberci a neuměla zastavit pláč... pojď vykoupeme ji a tak jsme udělali... seděla jsem na podlaze a otírala ji osuškou a plakala... ležela a jí šla utřít břicho a vyletělo z ní moc hnisu...jedeme k doktorovi pronesla jsem... a jeli jsme... zánět dělohy, injekce, krev... okamžitě na sál... když ji šli uspávat říkám, já tam nemohu, objala ji i když neskutečně smrděla, dala jsem jí pusu a říkám jí, jsem tady, ale tam za ty dveře musíš sama a taky se musíš vrátit, jasno? podívala se na mě zastřeným pohledem dvanáctiletého psa... odešla jsem ven a dívala se, jak ji vezou tam ... za hodinu a půl volali, tak si pro ni přijeďte, byla jsem šťastná... je tu... rozeběhla se z klece ke mně a úprkem pryč... já vím,je to zvíře, ale pro mě je to partnerka, v životě, v práci... a ta láska není o tom důvodu proč ji milovat... ta láska je čistá z obou stran... a až jednou bude odcházet, budu s ní... ona mi ukázala tolik rozměrů čehokoli v člověku, pomáhala a pomáhá mi v životě i v práci, že musím s ní být, musím, protože jí miluju... starou, hluchou, kulhající, někdy nevrlou... miluju.... :-)
24.02.2017 00:27:36 | zelená víla
lidé jsou rádi a snadno oklamatelní, všiml jsi si toho že? :-)
dá se vůbec vibrace, světlo, energiie formovat?
možná jen transformovat a z toho jsou ty výbuchy ... nebo by stačilo kamarádit se alespoň jednou do zimy s kominářem ;-)
19.02.2017 06:50:31 | Malá mořská víla
JOHA :O) Ještě, že si tady můžu tak pěkně počíst. Hele človíčku, jestli ti trocha té zahřívací energie ještě zbývá, pošli nám jí trochu na Héllas mezi ty Pelasgy, tak jako směrem na Athény. Teď jsme asi 30 km odtud, ale už v pátek budeme přímo. Tady ti to furt fičí a zavání severem. Né, že by spřežení chybělo, ale už by se tu facht hodilo trocha toho Hélia, neak se na nás Brňáki furt mračí. Evcharisto polí :O)
14.02.2017 09:49:18 | Tichá meluzína
Rozhostil jsi ve mně mír a klid, četla několikrát, STále se nemohla nasytit, moc líbí a s dovolením si ukládám. :-))
14.02.2017 02:03:45 | Iva Husárková
Já to nechápu: je mi přičtení dvojmo - jednou jako bych to napsal a podruhé jako bych STál na místě, kam lidská noha ještě nevkročila.
13.02.2017 09:31:58 | aravara