v kartotéce deformací...

když se objevila
vypadalo to
jako by vypadla celá
z eskamotérského kapesníku

nikdy se totiž nevytratila odnikud
dokud nebyla spolehlivě někde jinde
kde pak byla okamžitě všude

nejdříve se rozhlédla
jako by zapomněla kde zaparkovala
ale vzápětí promluvila
co si příteli myslíte o vědomí?

vyslovovala věci
s podivuhodným přízvukem
takže jsem měl pocit
že mi po zádech cestují malé stříbrné tlapky
a zíral jsem na ni
jako na veverku
co začala jódlovat

jedno je jisté milá Contorcie
lidské vědomí
při zpracování smyslových vjemů cosi dělá
uspořádává informace do přihrádek
do kterých se ony informace musí vejít
takže mezi skutečností a chápáním světa
existuje podivuhodná propast
a vy nepoznáte necenzurované věci
pouze upravenou verzi
která prošla sítem
třeba jako v op-artovém umění
kdy se obraz neustále mění
ale linie se nepohybují

vezměte si důvěru
v absolutní povahu
eukleidovské geometrie
nezdálo se že je to něco
co se učíme zkušeností
ale byl to základ zkušenosti
jenže pak se zjistilo
že to tak není
že existuje prostorové zakřivení
třeba když se lépe podíváte
na obraz Lodě od Maneta
spatříte prohnuté moře

pobaveně zamrkala
zrovna jako když se zahledím na vás
vypadáte že jste zeštíhlel

to je pěkné
ale nejspíš vás zmátlo
že jsem býval artistickým opem
mimochodem
znáte jedno neoblíbené rčení o vědomí?
existují tři stádia argumentů
proti novým myšlenkám
za prvé není to pravda
za druhé mohla by to být pravda
ale není to důležité
za třetí je to pravda a je to důležité
ale není to nic nového
protože jsem si to celou dobu myslel