Anotace: ...Teď ještě nevím,že vím...
Všechny hroty se vztyčily a
prohlubně se naplnily
prohloubily do středu.
Kam až se dohlédne?
Ke dnu?
Až ke dnu!
S pohybem vzhůru i do úrovně očí.
A dál? I tma svítí. Okatě.
Odspodu vzlínají smíšené pocity
čelo je žhavé a mráz běhá po páteři
s nenapodobitelnou melodií za zády
když v Bezsvětlí doznívá
pukání křehkých nádob
naplněných žalem samoty.
To on rozptyluje obavy
nahromaděné v místech odevzdávání
proměňuje je do stále ještě
neuchopitelných obrazců a
myšlenky se řadí zprvu útržkovitě
až pak do propojených souvislostí
v toku souznělosti.
Všechno už tam je.
Tak proč dnes nejsou vidět hvězdy?
Dlí v náprsních kapsách
ztracených zevnějšků.
Vy světleno.
odtáhněme závěsy a hvězdy uvidíme...
11.03.2017 01:01:53 | zelená víla
....závěsy v nás......někdy je zataženo....jindy slunečno...nebo...
hvězdnatě.....Ji.
11.03.2017 22:23:31 | jitoush
Tahle mi připadá trochu jiná, ale moc se mi líbí :-) ST
06.03.2017 17:50:59 | Amonasr
....jak myslíš jiná,to mě zajímá,Tvůj pocit,milý Pepo......i když je pravda,že bych vnitřně ráda napsala něco přírodně lyrického,ale místo toho ze mě "lezou" osobní věci.Ona ta Múzka múzovata si se mnou
hraje na schovku.....Ji./úsměv/
11.03.2017 22:34:41 | jitoush
Myslím, že sis odpověděla sama, milá Jitko ;-) Připadá mi to takové až existenciální, či jak to nazvat. Přírodní lyrika je jistě fajn, nicméně tohle je pro mé založení zajímavější. Mám rád v literatuře a v umění vůbec "psychologično", a nemusí to být zrovna žádné "psycho"... ;-)) Myslím, že Múza si v tomto případě na žádnou schovku nehrála, ale navštívila Tě v plné parádě... :-))
11.03.2017 23:00:56 | Amonasr
hvězdy jsou vidět stále, vím to, jen ten světelný smog máme čím dál větší..
05.03.2017 21:43:18 | poeta
Myšlenky jsou prevíti, ubližují, hlavně ty vlastní, někdy raději nemyslet...
05.03.2017 21:36:15 | Philogyny1