v náhledu za zástěnu...

zrovna jsem si přehrával
jednu podivuhodnou skladbu
když se na mou frekvenci vyladila dívka
měla vlasy sepnuté do účesu
připomínající díla od Dalího
olízla si prsty od vibrací
podzemních gongů
a já odolal pokušení
nabídnout jí že to udělám za ni

slyšel jsem její dech
tak jsem vypnul sluchovody
ale nepomohlo to
protože bylo vidět
jak se jí zvedají a klesají ňadra
nepoužívala parfém
ale i tak jsem cítil
svůdnou směsici mýdla
a kouře z březového dřeva
kterou mi zrádné feromony překládaly
do silného žáru
polovina těla se pomalu smažila v ohni
a tak jsem zapřemýšlel jestli o tom ví

usmála se na mě příjemně
a téměř malátně
věděla to
povězte mi příteli
co si myslíte o hudebním umění

stěží jsem na sobě nenechal nic znát
víte milá Syntaxté
existují dvě teorie
jedna tvrdí
že pravý význam hudby se nalézá
pouze vně hudby
je v emocích myšlenkách a událostech
jichž se týká
prostě má cosi sdělovat
a vztahovat se k něčemu nehudebnímu
třeba Tolstoj tvrdil
že Beethovenova devátá
je pro normálního člověka
svou dlouze zmatečnou složitostí
zcela nepochopitelná

druhá zase hledá
hodnotu a význam uvnitř
které z ní činí umělecký výtvor
díky zvukovým strukturám
něco jako malíř
který nepřipisuje význam tomu
co je zobrazováno
ale jak je to zobrazováno
třeba jako Rembrandt
který vyjádřil své pocity stejně tak
když namaloval mrtvolu zvířete v řeznictví
nebo svou milou

mě připadají obě neuspokojivé
protože zcela vylučují to
co nabízí ta druhá
proto mám nejradši tu
která je někde mezi tím
ale zároveň neusiluje o kompromis
protože spočívá ve vztahu mezi nimi
nejde o to jen hudbu objevovat
ale také vymýšlet

to zní zajímavě
lehce pohodila hlavou
poodhalila róbu z vnímavého krajkoví
a prohodila zpěvným hlasem
tenkým jako freska sloupnutá ze zdi
co by jste zkomponoval na tohle?