text
text
Anotace: -
Můj život je pes
miluju ho
po divokém psím vínu
Když chce se mi spát.
Po šafránu, když k ránu zaliju si černou kávu.
Že žlutý?
Možná utajený třtinový cukr.
Prsty.
a otisky dávných tenkých cigaret, zapomněla jsem
-
jsem pes
narozený desátého září
a brzo půjdu k čertu
půjdu.
P.S.
Nesnáším tečky za poslední větou.
Jsou jako proslov faráře nad hrobem
Zní dutě
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...dutá tečka má průzor do jiného časoprostoru.....Ji./úsměv/
08.04.2018 18:02:47 | jitoush
Já byla na jediném pohřbu. Svého táty. Nahmatat vůně a zvuky. Vylisovat. Uložit do herbáře. Proč pořád pláčeš? Ptám se. Nikdo mi neodpoví. Ani barevné macešky...
08.04.2018 20:19:28 | Philogyny1
tak to já jsem klidně samá tečka...to je taková do ztracena na blby léčka...:-D ST* :-))**
07.04.2018 00:43:50 | Frr
vidíš a já zase tečky za poslední větou mám ráda, značí mi to něco dál... :-)
jinak super text... pro milovníka prstů a začátků.. :-)
06.04.2018 22:35:10 | zelená víla
Já myslela jen tu jednu. :)
06.04.2018 22:39:05 | Philogyny1
ale v textu jsou tečky... :-)))
zastřelte puntíčkáře... néééé... ale, mně se tam fakt ty tečky líbí... a vůbec text... prostě otisky a ty jsou prostě dokonalý... nestárnou... :-)
06.04.2018 22:42:11 | zelená víla
Jo, jsou, ale ne ty tři, možná jsem měla napsat tečku.
A děkuju.
07.04.2018 00:47:04 | Philogyny1
nu tečkou končí téměř každá věta... a co, tak i za ní si lze cokoli říct, dodat... nebo představovat... vykřičník je horší... :-)))
07.04.2018 00:49:56 | zelená víla