k ní hou...

nějak se ochladilo
tak mě napadlo
postavit si něco výhřevného
třeba knižní iglú

použil jsem vázané
co se dobře spojují
a do základů encyklopedie
protože brožované
by nejspíš nevydržely to napětí

teď je iglú vysoké dva metry
ve stropě okno z knihy o skle
a pěkný tunýlek z detektivek
kterým se protáhnu dovnitř
takže jsem ukrytý
před horskými vichry
a můžu si číst další knihy

je to asi divné
když stojí mezi mnou a mrazem
sbírka barevných komiksů
ale uvnitř je teplo a útulně
knihy co jsem přečetl
hlavně odbornou literaturu
například o tepelném mostu
ukládám na zem
kde tvoří podlahu
další z myslivosti
rovnám na posed
a z těch o geometrii
eukleidovskou desku stolu

jak si tak sedím
dostal jsem hlad
udělal do země díru
ponořil do ní udici
a čekal až se něco chytí

nejdřív jsem vytáhl
pěkně vypasenou kuchařku
ale byla moc špekatá
pak se málem chytila
nutrie z beletrie
ale vysmekla se z háčku
další ale byla útlá o su-ši
s chutí jsem ji snědl zasyrova
no uznejte
kdo by rozdělával v knihách oheň

posilněn jsem vyšel ven
chvíli se toulal po slovníkových tabulích
vyrobil ledovec z autobiografií
nakrmil tuňákem s recenzí v míse
tučňáky z čítanky
a taky spatřil párek medvědů
naplněných slovy ze zavilé poezie
co mohla zranit svou krásou
radši jsem se jim vyhnul
a vrátil se

lehl jsem si na záda
díval se na netušené barvy
energie polární záře
a naslouchal praskání
ledových vazeb v dálce
jak se od mytologie
odlamují kry pohádek

vlastně ani nevím
kdy jsem si uvědomil
že vedle mě leží
někdo jiný než já
ale uslyšel jsem její dech
je nádherný že? řekla

ó ano to jistě je
ten svět báječné představivosti
vtisklé inkoustem na papír

já ale měla na mysli
ten novoroční ohňostroj milánku
řekla ta tajemná dívka
usmála se
a přitulila ke mně

začal padal sníh
vločky dopadaly na knihy
roztávaly
a nenápadně smývaly slova ze světa