Jaký může mít význam srdce prostupující řekou?…

Stál jsem na břehu
horské bystřiny
se srdcovitým pádlem
ve světle polární záře
a maně přemítal
jestli nezahouká
sněžná sova

uvnitř pořád nedospělý
odmítající realitu
nevyhnutelného procesu
který mi už pomalu nasazuje
masku sešlosti
což je skoro až groteskní
že duše pod tou zpustlou krajinou
zůstává tak absurdně mladá

u srdce začne bolet
do té míry
kdy bolest působí rozkoš
a najednou
hlavu zaplavují myšlenky
na dívku co zpívá svou píseň
se sklopenýma řasama

jak mi obemkla prst
půvabnými ústy
vtáhla tváře
a vysávala štíří jed
druhou ruku si přitiskla
pod halenku na ňadro
a usmívala se očima

divoká kráska
s galeou vlasů
z níž nic nepřebývá
bez jediné vlnky
až abstraktně hladké
jako nerozkvetlý černý tulipán
bosá
a prsty na nohách
daleko od sebe
jako rosnička

neměla nic
ani ň
nada
žádné šperky
skoro žádné šaty
žádné knihy
žádné podmínky
a já přemítal
čím bych jí poděkoval
nebo spíš
čím bych jí udělal radost
až by se rozzářila a zčervenala
i když
na jejích bronzových lících
bych ruměnec stejně neviděl
a ona by prostě řekla že to cítí
jako nával lásky
zvnějšku nepatrný

také se ráda ptala
třeba co si myslím o slibování
a já odpovídal
že nic takového nevyznávám
protože to jednoho zavazuje
a druhý očekává dodržení
něčeho co je ve hvězdách
nepředvídatelných budoucností
radši mám okamžiky
překvapivých prožitků
či radosti milování
víte jak tomu říkají Inuiti?
smát se se ženou

a my se často smáli
a taky se loučili
s tou slzou
která stéká po tváři
v pulzech pomalejších
než záškuby bolesti
a zanechává za sebou
lesklou stopu
jako hlemýžď
když pádí po padlém kmeni
v podvečerním oparu
až zmizí ve tmě
kde čerň splývá s mlhou
a stává se nekonečnou

oblohu ozdobila
třpyt kující souhvězdí
já cítil jak se usmívá
Ngozi požehnaná
a
náhle kdesi v pozdravení
zahoukala sněžná sova