Vyvedený v mědi
Vyvedený v mědi
Anotace: ...
člověče z betonové džungle
být při tom
když slunce s vzezřením měďáku
obtěžkáno poutí vesmírem
opouští horizont
stoupá krátce po sedmé
v říjnu
Jeho ántré
počalo pozvolným zvedáním opony
z mlžného oparu
znavený spočinul
tak jako hedvábí na úbočích
(na tvých bocích)
řek
vtékajících
(do údolí tvého klína)
jsi tolik jiná
mou mysl cosi okupuje steskem
palčivá melancholie
ale i to co život činí snesitelným
Kdybych mohl právě nyní
po tom všem
co smysly vnímám
nejen vidím
tvou dlaň mít ve své
Komentáře (19)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi způsob, jakým reflektuješ pobyt ve městě.
18.10.2018 15:37:00 | tall&curly
Budu se opakovat
ale
je mi nesmírnou ctí,
že mě hodnotíš!
Zasněný milovník třicítek
umístěný do malé městské
železobetonové aglomerace.
Jsem v euforii
kéž by oprávněně
Má poklona
znalkyni
a pak také ženě...
Marty Kristián Kudlák
18.10.2018 19:26:02 | kudlankaW
:-) Marty, vždycky to můžeš udělat, ty dlaně nebývají obvykle daleko :-)! ST
16.10.2018 14:15:44 | Fany
Dávám se všanc všem dívkám
Pro hebké dlaně šel bych světa krajíc
16.10.2018 19:33:10 | kudlankaW
:-( rozumím, milejší Ti krajíc v hrsti nežli dívka na střeše :-))!
17.10.2018 00:30:06 | Fany
... z paneláku do přírody ...
... pěkně za ruce ...
... nová báseň nese se ...
16.10.2018 11:02:43 | Marcella
Krásná, něžná, a tolik opravdická...
16.10.2018 06:55:26 | Helen Zaurak
Ach jsi milá Helen. Je pro mě cenné , když mi citový výjev ohodnotíš tak velkorysými slovy. Jsi básnířka s galaktickým rozhledem a já si připadám v porovnání s Tvými nekonečnými exkurzemi do vesmíru rázem tak maličký...
Díky Helen jsem potěšen tedy slovutně a slovně
Marty Kristián Kudlák
16.10.2018 08:25:56 | kudlankaW