grafé fós...

tam kde se líbá země s oblohou
to místo prosvětluje
jen slabě namodralá duha
jako solný mlýnek na dně moří

probuzení
uprostřed noci
tam kde předtím hřálo teplo
se vlády ujímá zima
ale pocit klidu přetrvává
a květinová vůně se šíří pod kůží

naslouchání
hlasu co nemluví
spíš prozpěvuje
a jehož jazyk
poloha i rytmus upokojují

zabarvení se line
celým tělem
ponouká uzly
hluboko ve svalech
aby se uvolnily
lechtání smyslů
aby se pousmály
zvláštní atmosféra
k neodolání

poloha se zavřenýma očima
vdechování a vydechování
pokušení zachytit melodii
která se přelévá
v nitru se sráží tři světy
jeden neznámý
druhý z vidin
a třetí ve kterém se nachází
u vytržení
z jakéhosi prozpěvování

něco jako fotograf
fotografie
i účastník v záběru
zakreslení
ve světelném okamžiku

cítění
písně co objímá
důvěřování
jak to přirozeně ovládají děti
děti totiž chápou intuitivně i to
co si výukou osvojit nelze

z hloubi duše vzlíná jistota
která neexistuje
a přesto tu je

taková chvíle poznání
kdy vůbec nic nebolí
a slova jako bůh nebo víra
se stanou bezvýznamná
protože když to znáte
už se tím nezabýváte

je to uvědomění
že ať přijde cokoli
bude to dobré



vím to a vy to víte také