mezi horami...

zrovna jsem se chystal
že složím své myšlenky
do papírové vlaštovky
kterou odpálím
z drolícího se okraje vědomí
když jsem se rozvibroval
z jakéhosi dunění
co připomínalo bubnování
z tykve plovoucí ve vodě
kdy buben je srdce
a paličky dechem v těle

ta hudba však byla jen na pozadí
protože pak jsem uviděl jí

vypadala jako kněžka
lidská i zvířecí
ověnčená vůní
co přináší obětiny slunci
zápěstí na hedvábných kloubech
a chodidla hebká jako oční víčka

ve vzduchu visela otázka
jestli mě vidí
i když se na mě nedívala
jen tančila
a já celý umazaný od hlíny
najednou pocítil
jak mě ten její tanec očišťuje

indiáni věří
že všechna důležitá rozhodnutí se činí
na základě snů a květin
přistoupil jsem tedy k ní
nabídl jí úsměv
a ona jej opětovala

byl to největší dar štěstí
co mi mohla dát


PF...nikdy nevíte kolik úsměvů v životě spatříte
tak si užijte každý který můžete...