momentum odhodlání...

zrovna jsem žehlil desky
do hudební skříně
pro vizuální zvukomalby
zatímco pečená kuřata
tančila ploužák okolo rožně
a přemýšlela o nepřízni osudu
ovšem já byl opačného názoru

pak se ozval jakýsi hluk
jako by se blížil karneval
nebo někde bouchla pára
vzduch zkapalněl
a já se úlekem složil
jako tričko na pultu v obchodě

když se mlha rozplynula
na první pohled se z ničeho nic
zjevila dívka

ztuhl jsem úžasem

líbila se mi i přesto
že vypadala trochu rozmazaně
ale pak jsem si pomyslel že se mi líbí i tak
a začal si dělat hlavu
co to o mě vypovídá
je to však stejné
jako pokoušet se naučit klokana
opravit jaderný reaktor
nebo být pod parou

kde se tu bere?

nejdřív zhltla křidýlka tak náruživě
jako by ji něčím uhranuly
a vzápětí se exploze jejího smíchu
rozprskla o můj obličej
no konečně!
jsem si říkala
kdy už kromě pozorování
zapojíte také vědomí

tak mě napadlo
zapsat tu myšlenku do sešitu
ale co když shoří
co to samé zapsat elektronicky
ale ouha vybije se baterie
co je tedy důležitější
když bude v obou tatáž informace?

přece ta myšlenka uculila se
nebo ještě lépe její obsah
nejde o formu která ji nese

a teď si to převeďte na sebe

klíčová esence
je svébytné vědomí
smysly jsou jen nástroje
podstatou všeho je chtění
magnetická schopnost
k sobě přitahovat to
o co usiluji
a na co se soustředím
díky této vědomé substanci
drží vztahy i věci pohromadě
asi jako chemické sloučeniny

co když se rozpadnou?

tak zase uvolní zásoby energie
spoutané jejich vazbou

chcete říct že třeba zmizí klavír který už nikdo nechce
pes o kterého se nemá kdo postarat
nebo staré lyže v podkroví?

to jsou opět jen formy
vědomí je neutuchající proces
ve kterém stvoření nebo zánik
jsou jen průběžné stavy
ten proces probíhá neustále
a my jako nositelé
můžeme být hybatelé
v zušlechťování myslí

přitočila se ke mně
a lehce plácla po zádech slovy
tak to bychom se mohli pěkně proběhnout

inu fakta jsou jen zpomalovací prahy
na horské dráze vzrušujících zážitků
a já chci s radostí hejbnout kostrou