energií pomalého výbuchu...

energií pomalého výbuchu...

zrovna jsem se prokousával
jedním atlasem ztracených ostrovů
když přišla a sedla si vedle

nenabídla mi vůbec nic
a přesto byla tak štědrá
že mi poskytla samu sebe

zvláštní výraz síly činorodé vlaštovky
co stojí na okraji sopky
chrlící horké páry
ale místo aby se rozpustila
v ohni Armageddonu
i když křehká
jako drobné ptáče
má v sobě určitou tvrdost

ano zní to bláznivě
ale když se zadívám
do jejích sálavých očí
dokážu vycítit její nálady
jako vlny co naráží do hrudi

vypadáte jako člověk pekingský
s tím rozdílem že jste živý
zatrylkovala smíchem
a znělo to jako šňůra zvonků
co se houpou ve větrném údolí

jen se podívejte
přejela mi měkkým prstem po tváři
a já se zachvěl v podivném neklidu
jako litý beton
co se rozpíná z formy
vaše linie čelisti
a stavba kostí jsou přesné
i čelo máte prudce zkosené

usmál jsem se nad její vytrvalosti
být přirovnám k dávnému předkovi
není vlastně tak špatné

přitáhla si pánskou košili přes kolena
a stočila své malé tělo dovnitř
jako motýl do kokonu
jaký ostrov byste si vybral příteli
pokud by existoval

nevím

ale no tak
jen si to představte
jednoho dne se vzbudíte
a ocitnete se na tichém místě
kdesi uprostřed oceánu

pak mi dlaní zakryla oči
pozvedla ruku
a hlasem věštkyně pravila
životem plují mračna
ale vaše energie je silnější
zvítězí
pokud přemůžete vlastní svéhlavost
a nechala můj prst
dopadnout náhodně na mapu

může se člověk povznést?
samozřejmě že ano
tahle moc je bezúsilná
probíhá neviděna a netušena

kdo říká že moře nelze překročit?
myšlenkou jej mohu překlenout
kdo říká že království hudby je vzdálené?
na špičkách uší jej mohu zaslechnout

lidé bloudí ve svých nekonečných labyrintech
a kladou po staletí stále stejné otázky
aniž jsou schopni uskutečnit
kvantový skok ve vědomí
ale jakmile objevíte
vnitřní zážitek z úlevy
radosti a bázně
vzápětí to blaho pocítíte
veškerá tajemství vesmíru jsou dostupná
a můžete je prožívat
když víte kam a jak se dívat

když jsem oči otevřel
zdálo se vše přirozené
možná jsem k tomu celou dobu směřoval
jen jsem si to neuvědomoval

najednou jsem totiž věděl
kde se s Niowoin zabydlíme
Autor enigman, 04.07.2019
Přečteno 335x
Tipy 20
Poslední tipující: jitoush, lawenderr, piťura, Frr, Marten, zdenka, Iva Husárková, Jort, Fany, šerý, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

....jak říká trefně Frrr/úsměv/...ta bytostně jediná.....Ji.

09.07.2019 21:20:15 | jitoush

líbí

taky mě to úplně pohltilo
ta mystičnost
a v to všem
něco povědomého...

04.07.2019 15:26:07 | piťura

líbí

a další...asi už pětistáprvá /však v bytostném jádře pořád ta jediná/:-D*

04.07.2019 14:36:07 | Frr

líbí

možná bylo dobře ... že jsi ji pustil ke slovu ... úsměv.z.

04.07.2019 10:47:07 | zdenka

líbí

...vzhůru k bodu omega...

04.07.2019 08:19:26 | Jort

líbí

:-) zvláštní, enigmánku, tak jako vždycky u Tebe :-)! ST

04.07.2019 08:15:24 | Fany

líbí

Takový atlas bych rád vlastnil. To by mě od lidských labyrintů neodpomohlo, ale třeba mi dloublo "kam a jak se dívat."
Moc pěkná - až mystická poezie.

04.07.2019 03:57:34 | šerý

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel