znělo to jako příběh...

seděl jsem na baru
popíjel drink genialis
což jsou dva litry
slisované do dvou deci
50% genu
plus pár kapek
vylisované šťávy z vavřínu
dochuceno špetkou ilai
a klábosil s intuicí
když se k nám přitočila
trochu navátá fantazie
zdar lidi
co říkáte na to vystoupení rozumu?

jakoby mluvil s citem do mikrofonu
kdykoli na ni pomyslel
věděl
že znovu upadl
do snu
a
jakmile víte
že sníte
jste mimo vlastní tělo
až vás to udivuje
jak se vznášíte
stvořeni z vodíku

to zní jako blábolení

jestli je tělo vodivé
znamená to
že myšlenky jsou kamenné?

on nejspíš nikdy neporozumí
co ona zrovna v určitou chvíli cítí
což platí i obráceně
ale to vědomí
že jsou si nablízku
je navěky propojuje