Anotace: ale nikdo není doma...
tím, že si uvědomuji,že myslím
je důkaz pro co:?
- že si uvědomuji?
- nebo že myslím ?
vnímám tento text, jako odraz iluze
- že něco je
- neboť realita, taková jak si ji popisujeme, není
- vnímám ji jako energii, jež se projektuje do hmoty
11.04.2020 14:06:02 | CeP
...jo a české názvy rostlinstva rozličného jsou rozkošné.....přímo
někdy libozvučné......jako třebas ten Tvůj mechorost....Ji./úsměv/
09.04.2020 18:37:22 | jitoush
......někdy je potřeba spíše vnímat a prociťovat,než myslet,protože
myšlenky mohou být,i ty vlastní, vlastně dost sebemanipulativní,takové ty
iluzorní představy.....jako ty roušky.....a pod nimi skrytý výraz tváře
.......i když......oči.......oči? Ji./úsměv/
09.04.2020 18:08:41 | jitoush
Kopletně rozvíceno. Vnímání je to nejvíc a hrají uvnitř ty noty, slyší je, kdo cítí. Vždyť to je důvod k žití. ;-) "ST" krásná
09.04.2020 11:06:49 | jenommarie
Ty rozhovory s mysteriózní myslí, mě fakt baví. Poetizmus v troj obale moudra (i) pragmatizmu: Zapadni nebo vypadni. A "stádní" část: První jsou v podstatě dobří...
Moc dobrá zdejší stopa. A já rád stopuji.
09.04.2020 10:44:36 | šerý
Ten název parádička chichichi...když má máma rozsvíceno a přece není doma chichichi...jó kdybychom se uměli ptát jako ty Jiří nepotřebovalo by lidSTvo učitele ;)...a navrch někdo píše symfonie nekdo básni sbirky chichichi...podéte mě sirky chichichi...tvá oddaná provdaná Babulais;)
09.04.2020 08:22:49 | Malá mořská víla