mohlo to být horkem...

bylo vytrvalé a nezdolné
nešlo mu utéct
a viselo ve vzduchu
jako neukončená hádka

když už se to nedalo vydržet
roztál jsem
prosákl zdmi
a vzal s sebou i svůj život

všechno co bývalo pevné a spolehlivé
je teď tvárné a pochybné
nic už není jisté
zpřetrhaly se veškeré vazby

pak jsem se uchýlil do chrámu
ten nasál horko i pot
do chladného kamene
vonělo to tam voskem a starým papírem
a tichem jako by ševelila slova
dám se ti nalézt
a změním tvůj úděl
až mě budeš volat
odpovím ti

záře bělila kámen
šplhala po zdech
k vitrážovým oknům
od kterých se odrážely šarlatové střípky
do bezmračného dne
a já vyšel ze dveří
zul si boty a vstoupil do hlíny
připadala mi jistá a zkušená
jako by do ní všechny ty pohřbené kosti
nechaly přejít svou moudrost
když se za mnou ozvalo
,,může se někdo jen tak vypařit?,,

otočil jsem se a spatřil dívku
v záhybech šatů se jí ukrývala víra
a na hlavě měla námořnický klobouček
zatímco já měl plíce plné pachu
z nástěnných gobelínů a svíček
,,klidně,,

,,jak je to možné?,,

,,třeba potřebuje vlastní prostor
nebo to může být horkem,,

,,ale jestli to tak není jsme v háji co?,,

,,i háj může mít své klady
třeba stín
každopádně je to jednodušší,,

,,jednodušší než co?,,

,,jednodušší než někomu říkat
co je za tím doopravdy
víte milá Sizzliat
říká se že na upřímnost ještě nikdo neumřel
jenomže právě kvůli upřímnosti
umírali v dějinách lidi jako mouchy
takže je někdy lepší nepotřebovat vědět všechno,,