sáhnout prstem do zvyku...

psychologie v klasickém smyslu
znamená záchvěv toku oživené hmoty
nekonečného vzájemného ovlivňování
toho čemu se říká přání náklonnost
úmysly a přesvědčení
prostě taková síla
co se vymyká rozumu
síla co v člověku přebývá
a postupuje vpřed
přesahuje hledání
jakási nejasná nutnost
uniknout ze stavu homo sapiens
a dojít
k čemu vlastně dojít?

Co znamená ta snaha
nalézt vysněné království
ráj nebo jiný svět
či pošlapanou nevinnost
kterou hledáme poslepu a plačky

možná že všechno tohle snažení
v sobě nese jen stesk po domovině
návrat do lůna
otevřít dveře a jít si hrát
ne však kvůli Edenu
ale proto
že za sebou nechám techniku
probouzení budíkem
přizpůsobování teplu či nepohodě
práci povinnosti a penzi

všechno je možné ztratit
ale ten stesk ne
je v barvě očí
v každé lásce
ve všem co mě hluboce trápí
vzrušuje i mýlí

a když jsme u těch dveří
nejde vlastně o to je otevřít
ale o to je za sebou zavřít
zavrtět spokojeně pozadím
oddechnout si
povolit svěrací kazajku
napřímit se
a vydat se na procházku
někam mezi kytičky
sednout si tam
a jen tak se dívat
na nějaký obláček
třeba tisíc let
a nikomu to nebude vadit
ani mu to nepřijde divné
že tam jen tak sedím
dívám se na mráčky
a kolem se rozlévá vůně kvítí