znivá...
znivá...
Anotace: ...
zvuk zvonů
které jsi připevnila na otěž
a každý kdo tě chtěl
zjistil
že vždycky bude chtít znovu
vezmi tuhle touhu z mého jazyka
jakékoliv věci
tyhle ruce udělaly
nech mě se podívat
na tvojí krásu
stejně jako bys nechala
toho koho miluješ
tvé tělo vyzařuje
má chuť je odhalena
chtěl bych vyzkoušet tvůj cit
dokud se neusměješ
teď vidíš mojí nenasytnost
a vše záleží na tom
jak jsi blízko
vezmi tuhle touhu z mého jazyka
hladovou jako klenutý průchod
kterým prošla matrika
stojím v ruinách za tebou
s tvým podzimním oblečením
prostými sandály
a miluji tě tam
vidět nahou
vezmi tuhle touhu z mého jazyka
a i když vím
že si věrná lepším
doufám
že mě poctíš
svou laskavostí
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Zní ...stejně krásně jako její sestry :)ST ukládám s dovolením k oblíbeným:)
15.11.2020 22:35:19 | Malá mořská víla
..Jen jsem zatajila dech nad Laskavostí....a budu čekat,až se s Ní opět
potkám...sama připravená ji opětovat......Ji./úsměv/
15.11.2020 17:15:43 | jitoush
Tedy na tuhle jsem si musela i zpomalit dech..Chce se mi napsat toto :))
..
"Vidím tvou nenasytnost"
a dotýkáš se laskavě..
..jen lehce prostoupil
..pocit tvého pohlazení
..jako když po těle
mě někdo šimrá
kouskem stébla trávy..
to šimrání zůstává dlouho ..
a příjemně zvonečkuje v duši.**
:);) *ST moc pěkná
12.11.2020 14:07:41 | jenommarie
... cítím matku Zemi ...
... ale kdo ví ...
... jak to vlastně je ...
... zůstala mi tu takhle po ránu ...
... jemná vůně tvé poezie ...
12.11.2020 07:07:50 | Marcella