obrození...

mysl se vydala na procházku
po třídě vzpomínek
pak doprava na bulvár vášně
spočinula na lavičce v parku trýzně
stavila se v kavárně sebelítosti
kopala do kamínků
na cestě vzteku
špatně odbočila zase do trýzně
až zamířila zpátky
těžkou vůní zahrady nostalgie

namazal jsem si máslem líc kravaty
zapřemýšlel kde se vzal dopravní kužel
v mé posteli
a matně si vybavoval
že jsem zkoušel
hrát šachy s mývalem

také mi chyběl jeden zub
zřejmě tím vášnivým polibkem
se sochou svaté Kunhuty
a pak ten tanec na stole
z kterého byli ti lidé otrávení
bylo jich asi tucet
všichni vousatí
jedli hltavě ryby
jak těsně před smrtí

k tomu za okny ty ječící fanynky
jen tak tak jsem utekl
a za mnou se snášela
sprška zvlhlého dívčího prádla
bylo různorodé
ať už solidní značky Leviatan
které se dají použít i jako stan
nebo naopak kolekce
z černého předeného hedvábí
kterou můžete spolknout celou
aniž potřebujete sklenici vody

mezi tím dokonce i balíček
pánské ochrany
s prostým sloganem
,,to ti dřív praskne srdce,,
mě však utkvěl v hlavě
vytetovaný nápis s šipkou
na vnitřní straně stehna jedné dívky
,,Do nebe tudy,,

v domnění že jsem utekl
zakousl se do šunkové rolky
v bufetu u pejska a kočičky
když mě přepadla
ne migréna ale žena

mě jen tak nezmizíte pane
povězte mi kdo stvořil vesmír?

my

aháá jestli je stvořitel někdo
komu vlasy trčí
jako archaický živý plot z ptačího zobu
a tmavohnědýma očima barvy ornice
ze zemědělských magazínů
a nemá rád ančovičky
o čem to celé je?
jaký je smysl existence?
a proč život nedává smysl?

ale dává
nesmyslný připadá jen lidem
protože v něm cestují špatným směrem
když se na to podíváte
mýma očima obráceně
tak spolu můžeme mládnout

ani náhodou
vy jste křovák
s vámi bych nešla ani na skleničku
vypadáte jako protřepaný burčák
povězte mi ještě něco o duši

víte milá Garabuti
lidé si často myslí
že je jen imaginární
je to tím že slepě následují své smysly
a tíhnou k vášním
takže tělo považují za hlavní

když uvážíte činnosti rozmanité
kterými se zabýváte
každý miluje blaženost
či vylepšování vlastní existence
snaží se být šťastnější a dokonalejší
pokud se při tom ale věnujete
jen věcem co se vztahují k tělu
zapomínáte myslet na to
co je nezbytné pro zdokonalení duše
prostě upřednostňujete tělo
a vše co mu prospívá
před duší a jejím dobrem

proč vlastně pracujete tak usilovně a vytrvale?
jen kvůli tomu aby jste si zachovala svůj život?
zaměstnáváte se honem hrami a jídlem
přitom je duše nejvznešenější část vaší bytosti
oceňuje a miluje všechny tyhle zábavy
ačkoli jí nejsou hodny

protože se ale tělo vztahuje
k nejrozmanitějším smyslovým předmětům
stává se otrokem nejen těla
ale jeho prostřednictvím
nebo kvůli němu
se stává i otrokem
nejrozmanitějších smyslových věcí
jejichž zachování považujete
za stejně nezbytné a chvályhodné
jako zachování vlastní existence
místo aby jste ji zvelebovala

co myslíte že se stane
když zbankrotuje duše?
zůstane z ní jen zvuková vlna…sten
co se odráží od vesmírných stěn

to se mi nelíbí řekla
nechcete radši ochutnat
místo té šunky kousek mé melodie?
a s úsměvem dodala
třeba se do mě zamilujete
ať mě život těší