s Démokritem...

tady je čemeřice s brutnákem
takové dvě rostliny
co je živí zem
melancholickou tíhu hojí
tiší bouři
která v duši brojí
z hlavy zažene
houstnoucí mlhy
jež matou smysly
jak divné čáry
možná se zdá
že nemoc započíná
však věz není
lepší medicína

ženo neznámá
kráčej vpřed
snad mohu říci šťastná
po zemi širokoplecé se dej
slunkem ozářená
vyhledej místa i města
třeba i paláce králů
mírně a v úctě se skloň
a zoubky neceň
možná potkáš toho
kdo myslí je zasvěcen
múzám
vlídně jej pozdrav
má-li se tobě přítelem stát
a dovol mu
ať v řádkách tvých může si číst