tiché rozhovory...
tiché rozhovory...
Anotace: s Manitouem...
hvězda co mne navždy ověnčila
o hlavě své bohužel mnoho nevím
než to že ta bohyně v ní mi zní
měnivý tvare mého stínu
stíne mnohotvárný
ať vás slunce chrání
vy který tak milujete
že mne nikdy neopustíte
tančíte na slunci
a nezanecháváte prachu
hluboko v srdci mém
tkví bolest pálivá
tak jako světluška
svítící celým tělem
jak v srdci tesklivém
poutníka Země chvějivá
v srdci lilie pestík se zlatým pylem
ó čase démonický
krásný čase milovat se navzájem
a nebýt nikým milován
nic nezanechat za sebou
a rozdat rozkoš celému světu
ani moc vznešenou
ani moc nepatrnou
kráčím sám davem světa
bolestná úzkost hrdlo svírá mi
jako bych se už neměl lásky dočkat
sobě se vysmívám
a smích můj plápolá
ohnivou výhní
jiskry života mého zlatí
po cestách bolestných
i po cestách štěstí
procházím světem
aniž bych postřehl svoje léta
dříve láskou procítěn
a dnes ji cítím zas
jak blázen žil jsem
a poztrácel čas
a stále chce se mi milovat
nade mnou nade vším
nad tou kterou mám rád
kupředu srdce mé
lampa vyhasíná
vlej tam svou krev
kupředu živote
napoj tu lampu lásky
a brázdi mi cestu
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
fajn je zapíjet prášky na játra šampaňským...
fajn je šlapat po střepech v oblíbených botách...
fajn je otevřít dveře auta za jízdy...
fajn je se ve vaně sprchovat...
fajn je tančit na pohřbu...
... fajn je cokoli...
bolest? co je to vlastně bolest?
být sám?
být odlišný?
číst jiné knihy než ti kolem tebe?
milovat?
mít rád?
komplikovat?
... bolest...
dá se s ní žít? či jen přežívat?
je bolest hojivá?
a co pláč? hojí?
je bolest opakem? čehokoli...
je bolest hřejivá? je věčná čí vděčná?
bolí tě když se řízneš a bolí tě odchod milovaného člověka... popíráš tím sám sebe? či jen bolestí se svíráš?.. nebo je v tom štěstí toho, co tomu všemu přecházelo... ??
říznout se můžeš při tvorbě oblíbeného tataráku a pak je skvělej.. odešel ti někdo ze života někam dál? dál od tebe... pamatuje si ty chvíle s tebou... prožil je, tak jako ty...
odešel někdo tam, kde se zatím nevidíte? to bolí.... navždy, přesto to tady zůstává s tebou... a jednou.... neříkám to nahlas...
popíjíš šampaňské s jahodami sám a nedávno to bylo s prima člověkem? je čas truchlit? nebo se těšit? a třeba tu ten člověk měl být s tebou a není... ochutnáváš ty jahody stejně a přece ti chybí to něco, co tehdy... pláčeš? stýská se ti? síla myšlenky, síla vzpomínek, síla okamžiku, díky za ní... už navěky budu ty jahody ochutnávat stejně ...
proces, vše je tak skvělej proces, někdy mám pocit, že není čas na smutek jen na vděčnost.... do té doby kdy otevřu dveře jednoho domova... a ani tam nepláču, jen je mi tam líto...a co čeká nás? jednou?
nevím... nechci vědět...
kupředu živote, užívejme si tě, dokud můžeme, dokud tě vnímáme, dokud tě máme ve vlastních rukou...
přibližujme se k lidem co máme rádi, užívejme si to... užívejme si sebe... ticho, samotu i hlasitou hudbu... tančeme, kdykoli... a hlavně se smějme... a taky plačme... si myslím, dokud jsme schopni si uvědomovat svoje pocity, je to všechno štěstí... :-)
22.07.2022 23:16:48 | zelená víla