Za sKlíčky se zarosilo
Za sKlíčky se zarosilo
Anotace: ....vzpomínka je spojení......a letí.....
Vytáhl jsi ji na Světlo Bóží
z chladné díry osamělých srdcí
vytáhl jsi ji jak teplý dech
když probudí půdní podvrství
se všemi těmi klíčky.
A ona si směla pohladit
onu stříbřitou hladkost
aby ji v usebrání uvnitř zakusila a
zkusila ji přenést na příští cestu
sobě svobodně darovanou.
A když čiríkali drobní ptáčci
to houf se zavlnil čilou radostí
tak se v chůzi zakolébala
její pohled usmál se,zjihl a ztratil se
ve vlnách plné vděčnosti.
Zaplavilo jí to vnitřními slzami
vytratila se ve švitořivé lesní vůni
oči zalité vyrostly do vidění - nevidění
kdy tušené obrysy Krásy splývají se srdečními ozvami
kdy vše rozkutálené padá do svých důlků a
propadá se tam kde se přerušené opět
i když jinak spojuje.
Vytáhl jsi ji na Světlo Bóží a
vzal ji svou laskavostí za ruku
nechal jsi slova ve spánku
aby v mlčení Srdce se slyšela
tepem se dorozumívala bila i byla
a ucho přiložené k Zemi zaslechlo
š umění z nitra.
Vytáhl si ji na Světlo Bóží
a houf Života na moment znehybněl.
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Nesmírně vnímavé a jemné jsou Tvé verše, milá Jituško. Je v nich tolik křehkosti a krásy, že bych si je představovala jako čtení dětem k probouzení jejich představivosti a lásky k životu, zemi...
Po opětovném přečtení, mám pocit, jakoby sluníčko tak trošku svítilo a rosa se tak krásně třpytila a je pratichoučko... Měj se krásně, milá Jituško :-)
11.03.2023 08:48:18 | Helen Mum
...To Tvé půvabné pratichoučko/úsměv/......však proto mám ráda Tvé verše,je v ní též určitá jemná subtilnost....něco,co chvěje se,ale má v sobě Sílu srdce.....děkuji za nákuk.....Ji.
11.03.2023 16:37:09 | jitoush
jsem tu už po třetí... ty Tvé si vyžadují speciální rozpoložení;) a je to krásné a tak jemné... a skutečně osvětluje... nádech a veliké díky za tohle počtení Jituško*
10.03.2023 22:12:35 | Sonador
...Tak ale aj vydechni,jo,do úsměvu......jsem ráda,že se i u Tebe našlo speciální rozpoložení,aby se cestička k básni rozvinula......děkuji za to.....Ji.
11.03.2023 16:34:36 | jitoush
Jituško..půvabněkna..Tak je to..jsi vždy tak jemná ke slovu..že se mám až strach..nadechnout..a na těch..krátkých..zadržení dechu..si pomalu beru..slovo ke slovu.
Jsem ráda, že jsi opět přidala do svého okénka. Zvažovala jsem..zda li jde o lásku..nebo přírodu..nebo o Bohu , vlastně když si přečtu..každou zvlášť..mi vypovídá ** co hřeje * děkuji a krásný večer Jituško. ;)
09.03.2023 21:50:34 | jenommarie
...Nechám Ti to prociťovat po Tvém a nebudu do toho zasahovat..../úsměv/...je to prodchnuto vším a přátelstvím je to korunováno.....Ji.
A děkuji Mmary,že jsi zachytila....a můžeš se plně nadechovat i vydechovat..../úsměv/.....je to subtilní,ale vydrží to ...zdánlivě křehké mnohdy vydrží více...je tam ta jiná Síla...ta laskavá je pružná,ta zhrublá mnohdy puká a rozpadá se v prach.....Ji./úsměv
09.03.2023 22:19:39 | jitoush
Moc TI děkuji milá Jituško za poslanou nahrávku. Opravdu mě potěšilo.
A jak zde píšeš o té křehkosti a její síle..ano JE. Těším se na zahrádku. Už jsem si koupila náhradní fólii na pařeniště a prohlížím zahradní katalog ..co bych tam chtěla kde mít ..letos si ji opět víc osadím a těším se na kytičky. :)).
Krásný den a úsměv posílám.
10.03.2023 08:17:49 | jenommarie
Jak by cvrček psal po mechu verše. Tak hebké vzpomínání a tak pečlivě uspořádané - byť jen hrankou, v oku čtenáře nezadrhly. Bylinko,bylinko, máš to ale dar!*
Příběh básně načínáš skutkem, jejího vytažení z chladného srdce. Dál rozvíjíš verše do čilého života v pěkných obratech a obrazení. "A když čiríkali drobní ptáčci / to houf se zavlnil čirou radostí..." Tedy, jako bych tam byl očitým pozorovatelem a nedutal, abych nevyplašil. "... oči zalité vyrostly do vidění - nevidění..." Tak parádně podaný pohled a hnutí mysly. A hned snítkou navazuje "... srdečními ozvami / kdy vše rozkutálené padá do svých důlků a / propadá se tam kde se přerušené opět / i když jinak spojuje." Krása vjemu v obraznost*
Poté už excelentně míříš do závěru s trochou pohráváním a důvodovou zprávou, kam až tvůj verš chtěl dospět a čtenáři "vyzvonit."
Vždy se na tvé verše moc těším! Jakoby si čtoucího uvrhla do Přírody, a pohltil jej rozjímaví klid. Díky, Jituško. Byl to zde pohodný čas, trávený s tebou*
07.03.2023 22:15:11 | šerý
....Šeráčku, tedy se krapet rdím,trocha i rozpaky do kapsy skočily....učiněný literární rozbor....Však jsem "pokusníček"básnivý, ne věhlasný bard /úsměv/......nu což,tedy děkuji věrný čtenáři....i kdybych jen jednu duši potěšila,tak se báseň nenarodila nadarmo.......Ji./úsměv/
08.03.2023 19:56:38 | jitoush