Až naprší a uschne
Až naprší a uschne
Anotace: ...když rýsuje se s těšením....
Čas ten se vypršel a
přirůstá se k zastavení
ve stařině zazelenalo se
možná upoutá Tě i
sedmikrásná čistota a nevinnost
zapomenutka s ano i ne
/má mě rád,nemá mě rád/
jiskérka z nebe a
jiná chudobička v bolesti
prodchne Tě bělost okamžiku
který hned se zbarví
když z Ticha slovo ozve se.
Víš,jakou barvu má to Tvé?
Zatím lehce přimhouříš oči a
nastavíš bledou ještě zimní tvář
budeš přece chytat nový okrový vítr
a občas i lelky.
Ve větrném poselství
se to bude hýbat vším
co se potřebuješ dozvědět
uschne a odlomí se zčernalé neduživé
rozpráší se v letu.
Naučím Tě otevřít se dokořán a
udělat průvan
tomu pohybu porozumíš
i tomu dešti
tomu času co /se/ vypršel.
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Opět krása a křehkost v Tvých verších, Jituško... ano, umíš to tak půvabně, rozhlédnout se a vnímat život kolem sebe, jak je barevný, jemný, a pak vetkat veškerou tu krásu do slov básně... moc děkuji, je mi dobře :-))
28.05.2023 10:51:19 | Helen Mum
....Děkuji Helenko.....jsem ráda,že mnou utkané Tě možná jak létající koberec poponeslo do nadhledových výšin....do hojivých proudů.....Ji.Potěšila jsi mě....vždyť Ty zasejc zaséváš svými slovy v básních tolik obrazů..a já když se "dívám",tak do mě vstupuje to "živé"a v tom nejlepším smyslu slova člověčí.....jsi poetka a né že né,Tebou zachycené myšlenkové proudy,city a pocity jsou tak neotřele zachyceny.....Ji.
29.05.2023 16:54:49 | jitoush
vyvětráno... a vypršený čas v koloběhu, stejně jako zatím vždy jaro po zimě... tato je taková zvláštní Jitu, alespoň pro mě, ale o to víc se mi líbí*
26.05.2023 23:02:32 | Sonador
.....Děkuji Sonn,to "zvláštní"z Tvé strany by mě vlastně zajímalo....pohledy a pocity odjinuď totiž mohou do mozaiky dát něco naprosto klíčového....unikající moment.Každou reflexi z jiné strany,která s otevřeným srdcem otevírá možná zadní vrátka nebo ta přední či střední,která je tvořící,ne bořící,každou takovou vítám......děkuji za nákuk.Ji.
29.05.2023 16:40:57 | jitoush
Takovou Jitřenku, tu nejlépe chytit do dlaně a už nepustit,aby si člověk mohl přečíst déšť,ten hvězdný.
26.05.2023 10:58:32 | Akrij8
....Když Jitřenku"chytit",tak s jemností...a po "přečtení"z dlaně lehce pustit,aby mohla Světem volně plynout a s dechem rozsvěcet se.....aby z Jitra rozžínala den.....Ji./úsměv/...vzácné je Tvé navštívení...tedy děkuji Jiří...
26.05.2023 22:47:32 | jitoush
"okrový" větřík rozžíná lampy a květy jejich světel sklánějí se k Tobě sklánějí-aby i TEBE ROZVONĚLY** :-D* ST* K R Á S N Á***
25.05.2023 13:46:31 | Frr
...Děkuji Frráčku.....kéž vůně zesilují....vždyť tak nějak povznáší....zato "bitky"všeliké tahají do spodních proudů...a tam ...tam je to nevonné....tam je pach...šíří se.... síří.....Ji.
26.05.2023 22:43:59 | jitoush
Už jsem se někde zmiňoval, jakým čas je zaslouženým fenoménem. Že jsem několik uondátek o něm napsal a nikdy jsem nedokázal zachytit v pár verších jeho pohyb údů a jednoznačnost - podstatu.
Máš v díle originální a prima obraty.* Jo, a také se mi líbí to bratření se času s větrem. Vídíš i slyšíš, jak tlačí vítr čas do hrudi i do zad, nebo nahání jej deštěm.
Jsem rád, že jsi stále nepřečtená a doufám, že tě nikdy jen tak nedočtu.
Sám vím, jakou barvu má mé slovo. Ale nepovím. Však řekl mi čas, že jednou příjde jako písmomalíř, barvou vyretušuje mé slovo. Řekl bych ti jej... ale "Až naprší a uschne." :-)
24.05.2023 23:34:47 | šerý
....No tak snad Tě Šeráčku neuondal čas strávený s mým veršováním.../úsměv/...a té sedmikrásce nestačí jen jedno jméno...to ona je ještě babička...hladověnka....husí kvítko...kakuše....letní krása,matečník menší....kakuška....a to by se dalo pokračovat.....když v těch květech je tolik tajemství.....ta ani všechna nestihnu
rozluštit.....a nepřečtená jsem.....musím odznova,jako v slabikáři....a pěkně zřetelně....artikulovat,ať porozumím....Kdybych měla být tím písmomalířem...ale spíše bych byla krasopísařem....tak bych možná věděla,jakou barvou by to bylo.....ale drž si své tajemství milý Šerý,vždyť vše se proměňuje......a možná se někdy projdeš po duhovém mostě a z jeho oblouku budeš chytat dešťové kapky a zároveň zlaté paprsky.......a jeden mi pošleš,i s tou Tvou barvou srdce.......Ji./úsměv/
25.05.2023 12:30:38 | jitoush
rád chytám lelky...a ještě radši je pouštím...jsou pak lelkovitější...
24.05.2023 22:03:17 | enigman
...No takového lelkovitějšího lelka bych chtěla teda vidět.....Ji./úsměv/...to bude asi superlelek...
25.05.2023 12:17:08 | jitoush
Křehkost okamžiku...
Nádherné verše, Jitu...
24.05.2023 21:32:46 | ukrytá v máku
....Těší mě,že chodíš čísti do mých zákoutí Makověnko ukrytá...tuším,že ty křehké okamžiky ,to Ticho,které je v nich ukryté,je něco naše krapet společné....jsi v tom
souznělá a já jsem za Tvé drobné stopy vděčná,zvláště když Ty sama máš dar ve verších tak zdařile a naplněně uchopovat jemné nuance Života.....něčím jsi mi tak povědomá...jako bych Tě "znala".....Ji./úsměv/
25.05.2023 12:15:00 | jitoush
Ano, taky si myslím, že leccos máme společného :), o to víc se ráda nořím do Tvých křehkých veršů, které jsou mi něčím blízké, ráda je nechávám v sobě doznívat :).
A třeba se nám někdy podaří potkat, třeba na nějakém autorském čtení, koncertě...každou chvíli něco probíhá a to naše město je malé, snadno se v něm najdeme :)!
A děkuju za nádherná slova, vážím si jich moc...:)!
25.05.2023 14:31:01 | ukrytá v máku