přísahám...

že jsem si to nepřál
a možná proto k tomu došlo
když se to onoho
mrazivého rozbřesku přihodilo
dalo to to závdavek
k mnoha toho dalšího

přišel jsem blíž
k rozvalinám mlýna
co kdysi býval významným
ale přestal jím být
teď jej pokrýval břečťan
náhon se nehnul
a lopatky kola
stěží odolávaly rampouchům

posadil jsem se
na zmrzačený kmen
a zahleděl se na zamrzlou vodu
když se v dálce objevila
pohled upřený
na jakýsi bod na obzoru
který viděla jen ona

kráčela bosa
po modravém sněhu
našlapovala
jako by by ji chlad
neolizoval chodidla
jako by ji nezanechával
jinovatku na kotnících

měla královské držení těla
útlá ramena vypnutou hruď
zcela soustředěná

sotva vnímala
co se kolem ní děje
vytí ledového vichru
bílé ptáky
pátrající po myších
větvě dubů
jež povolily
pod tíhou sněhu

napadlo mě
že bych mohl umřít
a ani by si toho nevšimla
tak jsem ji navzdor tomu políbil
ale jí to nijak nevyvedlo z míry
jen se nenápadně usmála

pro to hle jsem přišla