polemýti...

bylo už pozdě
ale pořádná tma nespadla
nebe jen vybledlo do flekaté nepravidelnosti
jako by ho někdo podrbal savem

zničehonic se zvedl silný vítr
takový ten virvální vichr
u kterého cítíte že je zdaleka
trhá krajinu
porcuje vzdálenosti
to co je v dálce vmetává do očí
ale to co máte před nosem
téměř nevidíte

a pak jsem ji zahlíd

byla to zvláštní bytost
v černých vlasech
vyčesaných po vzoru řeckých helem
měla vetkán diamantový srpek s cípy
a ty její křivky
učiněná karyatida

když se vzdálila náruživosti
a přestala předbíhat století
vrhala se v čase daleko zpět
do dob kdy hradní paní
odmítaly spustit padací mříž
před neustrojenými trubadúry

usmála se očima
vy zrovna nejste vzor elegance
vypadáte jako potomek Adama
promíchaný s křížovou výpravou

zatvářil jsem se
že jsem tak pohroužen do děje
že nevnímám její snahu o dialog
což ji mírně namíchlo
a rozcuchala mě

jen mě to trochu rozhýbalo
na rozdíl od obyčejných lidí
dokážu dělat a myslet na několik věcí zároveň
ačkoli ve srovnání s ní
se to podobalo zpomalenému filmu
takže něco takového kladlo
na její trpělivost vysoké nároky
a tak není divu že se občas rozčílí
když hned nedostane co chce
/apropó víte co je pravá magie?
přimět někoho aby dělal to co chcete
všechno ostatní je jen pro parádu/
takže nevšímavost je vlastně jedna z mála věcí
kterou ji můžu rozhicovat

tentokrát ale na sobě nedala nic znát
příteli umíte vůbec navázat vztah s lidmi?

vztahem bych to nenazval

co přátelství?

taky ne
spíš vzájemná podpůrná asistence

co když vám řeknu
že ve vší rozhodnosti váhám?

víte milá Aity
váhavost je důvod proč vám věřím
sebejistí lidé nikoho neposlouchají
není to náhodou tak
že když pyšní napodobují šajtana
jsou nakonec vinni mnohem víc než ten
který pýchu vymyslel?
nezaslouží si satan úctu právě proto
že jeho prohřešek neměl předobraz
že vzešel z emanace božské myšlenky?

zamyšleně se na mě podívala a vzala za ruku
ale nesnažila se vést
protože v tu chvíli naše vířící těla srostly
v celistvé bytosti
z jednoho mýtu
o níž vypráví bráhmani