zvířetníkem...

v mládí lačnil po setkání s děvčaty
byl tygrem i hroznýšem
když se cítil výjimečně plný síly
stával se býkem či bukačem
i něčím z velryby

a tak to šlo dál
chvíli ústřicí v lastuře
jindy šnekem v ulitě
ježkem co se v ohrožení stulí do klubíčka
ještěrkou co se vyhřívá v paprscích jménem Krása
nebo ptačím pěvcem jenž se skrývá v hloubi lesů
kde jeho pronikavý křik nikdo neslyší

občas brečel jako želva
byl utahaný jako soumar
nebo dováděl jako sviňucha
dřel jako mezek
vedl život co by porazil nosorožce
pracoval jako pár volů
někdy se zavrtal do myšlenek jako krtek
při běhu připomínal divokého mustanga
v určitých chvílích mírný jako beránek
někdy tlachal jako straka
občas čuměl jako tele na vrata
nebo vzrušením řval jako gorila
a příležitostně se pýřil jako páv
aby se nevědělo
že je vlastně umíněný medvěd lední

o čem to jeho zbarvení svědčí?
že se nedá ochočit
že pro potěchu lidem netančí
nežere lesní plody
a na med ho do pasti nenalákáte

medvěd jenž se hloupostí doby stáhl
do hluboké medvědovitosti
chladný a povznesený
a dál sám bláznivě tančí do rytmu srdce
s touhou rozesmávat hvězdy na obloze

...lidé často říkají
hvězdy nám přejí
to je ale mýlka
ona vzdálená myslící zřídla energie
se pranic nestarají o nepatrné bytosti
které žijí jako blechy v kožichu světa
raději fandí ledním medvědům...