Jiříkovo vidění

Tato legenda vznikla ve 14. století a vypráví o putování Jiřího Pohrobka klinickou smrtí. O tomto příběhu bychom určitě našli spoustu knih, kde smyslem je, že Bůh stvořil jen lidi, ne továrníky a zubožené dělníky, že se lidé mají milovat.

Neskutečné je, že jsem si myslela, že tato legenda má úplně jiný základ. Navštívila jsem baziliku v Jiříkově (Filipově) ve Šluknovském výběžku. A o čem tento zcela jiný krásný pohádkový příběh vypráví a proč by se taky mohl nazvat Jiříkovým viděním, i když se neváže na Jiříka, ale na Jiříkov.

Pojďte se mnou zabloudit do příběhu z 19. století, některé pasáže lze dohledat, ale proč si některé nepřimyslet.

Žila, byla jedna švadlena, která šila pro všechny lidi v chudém kraji českého království na pomezí s Německem. Bydlelo zde více Němců než Čechů, ale žili všichni ve vzájemné úctě a důvěře. Tato švadlenka šila pro všechny, mladé, staré, chudé, bohaté. Každý k ní rád chodil, protože to bylo milé a veselé děvče, které mělo pochopení a cit nejen pro ošacení, ale i pro lidskou duši.

Ale toto zbožné děvče zvané Magdalenka ochuravělo. Lidé v kraji byli smutní, vždyť oblečení v tomto nehostinném větrném kraji bylo tak důležité. Všichni se za ni společně modlili, posílali dary do zvonečku Panence Marii opatrovnici churavých chudých žen. Ale děvče už nebylo schopné ani vstát z postele.

Rodina povolala místního lékaře. Přivolaný doktor uviděl na celém těle Magdalenky plno hnisavých puchýřů. Obvázal jí tělo a přivolané rodině tiše řekl, ať počítají s nejhorším.

V noci však k Magdalence přišla samotná Panna Marie a provedla ji „královskou zahradou“ a sdělila, že její čas ještě nenastal, protože je dobrou ženou, která by v kraji velmi chyběla.

„Mé milé dítě, neboj se, ode dneška už budeš zdráva“.

A tak se i stalo. Ráno se Magdalenka po strastiplné cestě plné bolavých poznání, ale i krás nadpozemského života probudila zcela zdráva, jako by nikdy nebyla nemocná. Na místě tohoto „zázraku zjevení Panny Marie“ se konají poutě, na kterých lidé věří, že se osvobodí od všech pozemských nemocí.

Je zde nádherná bazilika (ve 30. letech nazýváno Lourdy severních Čech), ve které na nás při zvolnění naší mysli přijde do duše nesmírný klid a mír, že pokud se něco má stát, tak to nikdy nebude tak bolestné, jak to na první pohled vypadá.

A v čem je ta podobnost? Že všichni lidé jsou si rovni (Jiřík se chtěl stát boháčem, ale štěstí by mu to nepřineslo). Panna Marie si ke svému zázraku zvolila zcela obyčejnou chudou ženu, aby ukázala, že zdraví se nedá koupit.