Dýňová princezna

Žil, byl jednou jeden král, který měl dvě dcery. Mladší se jmenovala Edita a ta starší Mahulena. Mahulena byla hrozně, ale hrozně pyšná. Zato Edita byla milá, krásná a zamilovaná princezna. Zamilovala se do zahradníka Filipa. Mahulena nemohla připustit, aby se její sestra vdala dřív než ona, a proto šla k šarlatánce.
Chtěla radu: "Nemáš nějaký lektvar nebo zaklínadlo, aby Edita ztratila paměť nebo aby se proměnila v žábu?" Šarlatánka odpověděla: "Mám, Mahuleno. Vyloženě pro tebe tady mám lektvar, který Editu promění v bílou dýni. Toto kouzlo zlomí jedině vykonání tří úkolů. A ty, Mahuleno, ty si ty úkoly vymyslíš a dáš je před bílou dýni." Mahulena poděkovala a odešla.
Večer jako vždycky si šla Edita pro pomerančovou šťávu. Mahulena to věděla a nalila jí tam trošku toho lektvaru. Jakmile se Edita napila, byla z ní rázem bílá dýně. Mahulena ji popadla a utíkala do stáje, aby ji odvezla na zříceninu hradu na Špičaté hoře. Tam ji položila do sklepení, přivřela dvěře a pospíchala zpátky na zámek.
Ráno, když se probudila, zjistila, že na zámku je hrozný ruch. A proč by nebyl, když princezna Edita zmizela. Jakmile Filip zjistil, že jeho milovaná je pryč, usedl na koně a vydal se jí hledat. Jel dva dny a dvě noci, až přijel na Špičatou horu. Byl unavený a tak si řekl: "Přespím tady a ráno pojedu dál." Jakmile usnul, duchové bývalých panovníků mu našeptávali, že ví, kde je princezna. Taky mu pošeptali, že aby ji vysvobodil, musí udělat tři úkoly.
Když se vzbudil, šel se podívat do sklepení, jak mu v noci někdo radil. Uviděl tam bílou dýni a před ní ležela cedulka: "Toto je princezna Edita. Jestli nesplníš do tří dnů tyto úkoly, zůstane dýní navěky. První úkol: vykácej 50h lesa. Druhý úkol: zabij 1 000 medvědů. Podlesní úkol: najdi 2 kg diamantů"
Filip úkoly splnil a Edita se proměnila zpátky v princeznu. A tak nasedli na koně a odjeli zpátky na zámek. Po návratu se konala svatba.
A Mahulena? Ta utekla a nikdo o ní už nikdy neslyšel...