Červená Karkulka

Byla jedna hezká holka,
říkali jí červená Karkulka.
Nosila červenou čepičku,
kabátek,střevíčky i čepičku.

Jednou máma povídá,
zrovna když oběd vařila:
Karkulko! vezmi do košíku,
víno buchty a polívku.

Nezapomeň i na maliny,
babička má dnes narozeniny.
Odneseš jí ty dobroty.
Půjdeš hezky cestou, né přes ploty!

Až půjdeš přes les,
jdi rovnou a nikam nelez.
Karkulka vše slíbila ,
k odchodu se sbalila.

Šla jak jí máma radila
a už se k lesu blížila.
Tu přiletěl motýlek
a sedl si do kytek.

Karkulka si řekla v duchu,
že kytka babičce přijde k duhu.
Začala sbírat polní kvítí,
z cesty sešla v tu chvíli.

Sbírá kytku za kytkou,
nevšimla si,že vlk číhá za břízou.
Ahoj Karkulko milá,
kam sis to namířila?

Máma mě košíkem poslala,
abych babičce popřála.
Bydlí tamhle za lesem.
Má narozky, rukou si potřesem.

Vlk se v duchu olizuje,
tlapou Karkulce ukazuje,
kde rostou kopretiny, zvonce.
Tam u horního konce.

Karkulka pro kvítí pospíchá,
Vlk se k babičce ubírá.
Zatím co ona kytky sbírá,
on už babičku požírá.

Babku slupnul jak malinu.
Nasadil si brýle a šup pod peřinu.
Jen co zalez do peří,
Karkulka už stojí ve dveří.

Ahoj babi,přišla jsem ti přát,
dárek k narozkám ti dát.
Ale co vidí oči Karkulčiny?
Něco čučí z pod peřiny.

Karkulka teď v zamyšlení,
na babču v posteli hledí.
Zvědavost jí přeci nedá,
babičky se hned zeptá.

Proč má velké oči tak?
Jestli jí snad slábne zrak?
To abych tě lépe viděla,
Karkulko moje milá.

A co ty velké uši?
Které z pod čepice trčí?
To abych tě lépe slyšela,
větší jsem si přišila.

A máš tak velké zuby,
až trčejí ti z huby.
Karkulka v němém úžasu ,
zírá na otevřenou tlamu.

Vlk najednou sklapnul,
Karkulku naráz slupnul.
Čenich si spokojeně olíznul,
zavrtěl se a usnul.


začal slastně chrápat,
až se začal les otřásat.
Hajný se strašně diví,
co to od bábinky slyší?

V neblahé to předtuše,
obouvá si galoše.
K chalupě rychle spěchá,
že vlka krutě ztrestá.

Do ložnice proto chvátá,
vlkovi břicho nožem párá.
Vysvobodí tak babičku,
i tu červenou holčičku.

Všichni se pak radují,
hajnému obě děkují.
Do břicha trochu kamení,
vlkovi společně zašijí.

Vlk se žízní probouzí,
ke studni se doplazí.
Tam se k vodě nahne,
žbluňk - a už je na dně.
Všichni se teď veselí,
jak se vlka zbavili.
Pili, jedli celý den.
Já na ně koukal za rohem.